Kliknutím zvětšíteDevětadvacetiletý forvard neměl vždy na růžích ustláno. O pevné místo v Pardubicích dlouho bojoval. Pomohly mu dietní léta. Na druhou stranu jeho nervová soustava dostala pořádně zabrat v barážích o extraligu. To už je ale minulostí. Před letošní sezonou může hýřit optimismem. Dynamo složilo kádr na titul.
„Občas mě přepadnou smělé myšlenky. Když se procházím halou a vidím dresy se jmény hráčů, které visí u stropu, ty čtyři ověšené sloupy s vítěznými ročníky, tak mám husí kůži,“ svěřuje se Patrik Poulíček v rozhovoru pro Deník
Jak hodně vás těší, že jste přes nákup všech hvězd ustál roli kapitána?
Jsem rád, že mi céčko zůstalo. Je to pro mě velká pocta a čest. Jsem rád, že jsem dostal důvěru a že to klub a trenéři tak cítí. Troufnu si říct, že v kabině jsme všichni kamarádi. Máme spoustu zkušených hráčů, kteří si umí k dané problematice říct své a nebude potřeba, abych já sám zasahoval. Spousta kluků má dost zkušeností, aby mohli tým řídit. Rozhodně si nemyslím, že já jsem ten nejzkušenější a jediný, kdo bude tým kočírovat.
Navrátilce Radila i Zohornu, jakožto pardubické srdcaře, pamatujete z jejich prvního působení v Dynamu. Napadlo vás, že jim budete jednou šéfovat a nedobírají si vás?
Nedobírají. Spíš mě ale napadlo, že to písmeno C dostane někdo z nich. Osobně bych s tím neměl žádný problém. Na mém přístupu k práci by se nic nezměnilo.
Chci ukazovat směr
Jaká panuje před vypuknutím nové sezony atmosféra v pardubické kabině?
Pohodová a příjemná. My jsme všichni věkově podobně stejní. Není tam žádný věkový odstup. Žádný starší hráč, dejme tomu s jiným názorovým postojem. Tvoříme skvělou partu. Nejsou v ní žádné skupinky, které by se oddělovaly. Jsme schopni udělat si srandu jeden ze druhého. Vycházíme spolu na kamarádské bázi. Jasně, prověří nás ostré zápasy a případné neúspěchy v lize. V těch horších chvílích se ukáže, jestli umíme táhnout za jeden provaz a postavit se jeden za druhého. Když se daří, tak nemusíte ukazovat morální sílu týmu. Zatím spolu fungujeme bezvadně.
Patrik Poulíček
Od převzetí kapitánské funkce jste prakticky o sezonu starší a také zkušenější. Na co jste nového přišel?
(úsměv) To je dobrá otázka. Především musím věnovat pozornost více věcem než jen svým výkonům. Ať už je to nasávání atmosféry týmu a během zápasu vnímání nálady spoluhráčů. V neposlední řadě je to zvýšená spolupráce s trenéry. Každopádně mě tato role nutí k vyšší zodpovědnosti.
Neodvádí vás někdy céčko od koncentrace na vlastní výkony?
Nemá to na mě takový vliv, abych vystupoval ze své hráčské úlohy. Kolikrát se přistihnu, že se soustředím až moc na sebe. Takže si říkám, že bych měl povolit a zaměřit se spíše na tým. Na začátku mého kapitánování mi Tomáš Rolinek (bývalý dlouholetý kapitán Pardubic i České reprezentace) radil, ať se nesnažím do funkce vlétnout a hned něco měnit.
Být kapitánem v Pardubicích je nejen velká čest ale i závazek. Pociťoval jste zvýšený tlak na svoji osobu?
Trochu svazující to bylo, ale zvýšený tlak jsem nepociťoval. Pro mě se nic zásadního nezměnilo. Snažím se být lídrem kabiny. Klukům chci svým přístupem ukazovat v zápasech i na tréninku směr, kterým se můžeme vyvíjet. Snažím se je do práce spíše povzbudit.
Ptám se proto, že ne každý má povahu na to být vůdčí osobností. Myslíte si o sobě, že vy ano a proč tak soudíte?
To, že jsem dostal céčko, vyplynulo ze situace v týmu na začátku ledna. A také nabytím odehraných let a zkušeností. Myslím si, že jsem vůdcem týmu, protože jsem schopný motivovat spoluhráče svým přístupem. Tím, jak přistupuji k hokeji i k životu. Dostal jsem se do pozice, že jsem schopný se za tým postavit. A naopak klukům říct i to špatné.
Vy jste byl doslova vhozen do vody. Ze dne na den se ale člověk vůdcem nestane. Trvalo vám nějaký čas, než jste si zvykl?
Člověk se do toho dostává déle. Vyvíjí se postupně a učí se celý život. To platí i pro případ role kapitána. Rozhodně si netroufám říct, že až mi bude dvaatřicet, tak budu skvělý kapitán a bez chyb. Je pravda, že to přišlo ze dne den, na druhou stranu jsme s Honzou Kolářem dělali Kubovi Nakládalovi asistenty a tvořili spolu takový užší tým. Už tehdy jsem měl prostor k předváděné hře i výsledkům něco říct. I když je pravda, že o většinu věcí se starali oni dva.
Patrik Poulíček na historické fotografii.
Nemáme se za co schovávat!
V loňské sezoně jste jako kapitán dovedl svůj tým jen do čtvrtfinále. Co bylo špatně?
(přemýšlí) Měli jsme špatný závěr základní části. Nezvládali jsme dohrávat zápasy a nezískávali body. Trochu se to dostalo do našich hlav a pak jsme neustáli tlak konce sezony. Přestalo nám to lepit a Budějovice nás vyškolily. Hráči soupeře byli lepší, asi lépe takticky připravení. Individuálně schopní situace dohrát a vstřelit více gólů. Navíc nás vychytal Hrachovina. Série se lámala ve druhém zápase, který nám otočili v samotném závěru dvěma góly.
Neměl jste chuť se kapitánské někdy pásky vzdát? Třeba po té dlouhé sérii proher na konci základní části.
Občas mám černé myšlenky. Jsem ale trochu splachovací, takže jsem je rychle vyhnal z hlavy. Navíc se dá říct, že se nikdy nevzdávám. Mé pojetí kapitána je totiž takové, že všechno nestojí a padá se mnou. Rozhodně ze sebe nedělám nějakého jájínka. Byl jsem kritický spíše ke svým výkonům než k funkci. Snažím se makat za každého stavu i za každé nálady a tím strhnout své spoluhráče.
Hryzala vás vás situace, kdy tým prohrával, nebo vypadl už ve čtvrtfinále více než jako hráče?
Asi stejně. Nedělám mezi tím rozdíly.
Máte o to vyšší motivaci pro tuto sezonu dokázat, že můžete kapitánem úspěšného týmu?
Velkou motivaci mám pro každou sezonu. V té loňské jsme chtěli určitě dojít dál, takže ji beru jako neúspěšnou. Už je ale minulostí a nemá na nás žádný dopad. Teď máme před sebou nepopsaný papír. Uděláme maximum, abychom v novém ročníku uspěli.
Kádr na to máte. Co jste vůbec říkal, když jste viděl jaká jména k vám do klubu přicházejí?
Byl jsem rád, že náš management přivedl do Dynama takové hráče a že máme silný tým. Dostali jsme velkou příležitost dojít si za vysněným cílem. Vůbec, že já mám šanci být součástí týmu, který má takové ambice.
Pardubice výrazně posílily. Berete na své bedra, že patříte ke špičce, která bude hrát o medaile?
Tlak na výsledky je podpořen kvalitou našeho kádru. Nemáme se za co schovávat. Rozhodně budeme ambiciózním týmem. Nicméně to samo o sobě nestačí. Musíme ale jít krok za krokem a každý den tvrdě makat a poctivě přistupovat ke každému zápasu. Abychom mohli konkurovat a porážet silné týmy.
Traduje se, že play off vyhrávají gólmani. Vy disponujete nejlepší brankářskou dvojkou v extralize Will - Frodl. Má cenu vůbec střelecký trénink, když všechno chytí?
(směje se) Pořád to jsou jenom lidi. Kromě Dominika Frodla a Romana Willa nesmíme zapomenout i na Milana Kloučka. Máme tři výborné gólmany. Kloudy by mohl dělat v jiném klubu jedničku. Kluci pracují na sto procent. My na hřišti před nimi budeme dělat všechno pro to, abychom jim práci ulehčili. Oni nás za to podrží v každé situaci. Pár gólů jim na tréninku dáme, ale i tam jsou jejich výkony příkladné.
Jsou jako legendární Dominátor, který ani na tréninku nechtěl propustit do sítě jediný puk?
Dominik Hašek byl v tomto výjimečný, ale kluci mu svým přístupem šlapají na paty. V osm hodin jsou nastoupeni v posilovně a před námi ještě chodí s trenérem brankářů Františkem Brázdilem na led. Pilují tam své dovednosti. Nejsou tou žádní zhýralí machýrci, kteří si o sobě myslí, že jsou hvězdy a už nemusejí nic dělat.
Tlak na titul je lepší než při záchraně
Změna se udála také na trenérském postu. V čem je rozdíl po příchodu Radima Rulíka?
Je znám tím, že dbá na intenzitu tréninku i kvalitu provedení. A sází na preciznost. Snažíme se provádět úkony podle jeho představ. Zvýšilo se tempo tréninku. Ať už jeho přístupem nebo příchodem kvalitnějších a zkušenějších hráčů. Konkurence schopnost týmu je taková, že každý musí v zápase i na tréninku odvádět sto procent. Aby se dostal do sestavy.
Jaké má kapitán s týmem cíle? Zaútočíte na titul?
Hrozně rád bych získal titul. Nedokážu si představit tu atmosféru, kdyby se nám to podařilo. Rád bych, kdyby se to povedlo už letos – při stém výročí klubu. Máme spoustu pro, abychom titul získali. Uděláme pro to maximum, abychom pardubický hokej pozvedli a znovu z něj udělali úspěšnou značku.
O titulu se v souvislosti s Pardubicemi mluví hodně nahlas. Mezi fanoušky, ale i odborníky. Nejnižší kurz na Dynamo volí také sázkové kanceláře. Zvyšuje se už tak velký tlak v Pardubicích?
Pochopitelně nějaký tlak je na nás vyvíjený. Já jsem ale šťastný, že máme ambice a tak silný tým. V sezoně se ale může stát spoustu věcí a titul může získat sedm dalších mužstev. Půjdeme krok za krokem. Momentálně je před námi první zápas na Kladně a ten chceme zvládnout.
Kdo tedy bude patřit k největším konkurentům Dynama a bude extraliga jiná?
Podle mě bude kvalita extraligy vyšší. Vyzkoušeli jsme si to už v přípravě. Například proti Liberci, kde je také spoustu výborných hráčů, v čele s Michalem Frolíkem. Každý tým se snažil posílit, když využil momentální situace v KHL. Hodně hráčů se vrátilo a tím výrazně stoupne úroveň soutěže. Bude se na co koukat. Rozhodně to nebude o jednom o dvou týmech.
Dá se porovnat tlak, když hraje mužstvo o záchranu a kdy o přední příčky?
Nyní je ten tlak mnohem příjemnější, než mít starosti se záchranou jako v minulých letech. Jsem strašně rád, že máme jen ty nejvyšší cíle.
V Pardubicích jste zažil spíše trudné sezony. Jak často se vám zdá o tom, že jednou získáte titul?
Během jedné z těch nepovedených sezon jsem byl zraněný. Seděl jsem na tribuně a tam se dal do řeči s jedním fanouškem. Vyprávěl jsem mu, že bych chtěl vyhrát s Pardubicemi titul. Tak doufám, že se nám to povede. Občas mě přepadnou smělé myšlenky. Když se procházím halou a vidím dresy se jmény hráčů, které visí u stropu, na těch čtyřech ověšených sloupech s vítěznými ročníky, tak mám husí kůži. ..
Konstelace hvězd vám je nakloněna. Silný kádr, vy jako kapitán a ještě možnost zisku titulu u stoletého výročí. Jak je hodně lákavá představa zvednout Masarykův pohár jako první?
Musím se přiznat, že mě to také hlavou občas probleskne a hned mi naskočí husí kůže. Doufejme, že se nám budou vyhýbat zranění a další nepříjemné situace, abychom mohli dojít co nejdále. Jsme teprve na začátku ročníku a pořádně neznáme sílu našich konkurentů. Teď je ještě opravdu brzy mluvit o tom, že bychom měli vyhrát titul. Ale kdyby se to podařilo nám… (zasní se)
Jste součástí klubu, který slaví 100 výročí existence. Jak vás to těší a vypadá to, že jste se uměl narodit?
(pousměje se) Po pravdě, před pěti lety jsem si to úplně neříkal. Díky špatnému období Dynama jsem se byl schopný dostat do A týmu. V Pardubicích byla menší konkurence. Dříve to mělo spousta hráčů těžší než já. Měl jsem štěstí na události i trenéry. Podporovala mě rodina. Za to se jsem jí hrozně vděčný. Rodičům, kteří mě přivedli k hokeji a dělali všechno, bych mohl hrát hokej. V dalších letech pak manželce, která za mnou stojí a dodává mi psychické síly. Jsem šťastný za to, že mohu působit v takovém klubu jako je Dynamo. I když si to možná ještě neuvědomuji, tak společně tvoříme historii klubu. A možná po sobě zanecháme nějaký odkaz. Soustředím se ale jen na tuto sezonu, než hledět do nějakých dálek.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
