Jičín vede soutěž, čím si to vysvětlujete?
Chytili jsme začátek, kdy se nám podařilo pár výher, chytají dobře gólmani, celý mančaft si sedl a každá lajna může rozhodnout. Kluci si navíc začali víc věřit a zatím to klape. 

Co říkáte na současný tým Jičína. Má na celkové prvenství?
Nevím, jaké je potom play off, nemám s tím zkušenosti. Tým není špatný, je tam hodně mladých kluků, pak taková střední vrstva a tři, čtyři starší hráči. Je to dobře poskládané. Doufám, že se bude dařit dál. 

S jakým cílem jste vlastně do Jičína šel? 
Žádné ambice už asi nemám. Přistupuji k tomu tak, že když něco hraji, chci vždycky vyhrát, a je mi jedno, jestli je to krajská liga, extraliga nebo zápas NHL. Když si jdu zahrát tenis, taky ho chci vyhrát a takto to beru. Sešla se v Jičíně dobrá parta. Přišel jsem hlavně kvůli bráchovi (trenér Daniel Pletka – pozn. autora), kterému jsem slíbil, že až jednou skončím aktivní kariéru, tak zamířím do Jičína. Skončil jsem kariéru skoro ve 39 letech a bratrovi jsem řekl, ať od toho nečeká žádné zázraky. Zatím se daří. Uvidíme, jak dlouho budu hrát. Hokej mě musí bavit a je to časově náročné. Trénuji juniory a třetí třídu v Mladé Boleslavi, takže času moc není. Okrádám tím rodinu, takže se uvidí, jak dlouho mi to budou trpět.

Jaké je pro vás hrát pod svým bratrem jako trenérem?
Beru to úplně v pohodě. Už na konci minulé sezony jsem mu trochu pomáhal, když se tým zachraňoval. On má jako trenér rozhodující slovo a když bude chtít poradit, tak není problém. Nějaké zkušenosti mám, ale on má samozřejmě poslední a definitivní slovo. 

Váš vliv na mužstvo je naprosto zřejmý. Jak jste spokojený se svými výkony v dosavadní sezoně?
Nevěděl jsem, co od toho mám očekávat. Něco jsem v létě dělal, ale moc jsem toho nenatrénoval. Už to není takové, jaké by to mělo být. Bude mi devětatřicet, člověk stárne. Před sezonou jsem neměl moc času potrénovat. Chodím sice každý den na led, ale většinou stojím jen u mantinelu a něco ukazuji dětem nebo klukům. Není to tak, že bych byl hodinu v tempu. Uvidíme, jak dlouho mi vydrží to, co jsem měl natrénováno z předešlých let. V extralize se hodně makalo. Věk člověk nezastaví. Zatím jsem spokojený, baví mě to a týmu se daří, což je pro mě klíčové. 

Jak už jsme naznačili, trénujete juniory v Mladé Boleslavi. Jak je to časově náročné? 
Trénujeme každý den večer, máme tam dva nebo tři tréninky ráno a v pátek a sobotu zápasy. Jsem tedy skoro každý den na tréninku, plus mám čtyřikrát týdně ještě trénink s třetí třídou a v sobotu a neděli zápasy. Dá se tedy říct, že nemám den volna. Když mi vyjde, že nehrajeme v neděli, tak zase jedu do Jičína. Nyní je to horší, než když jsem hrál profesionálně. 

Jaká je úroveň krajské ligy?
V dnešní době zde hraje plno mladých kluků, kteří bruslí. Je pravda, že dnes už v podstatě umí bruslit každý. Úroveň určitě není špatná. Oproti extralize je to ale samozřejmě ohromný rozdíl v myšlení hráčů a celkově.

Zítra vás čeká derby s Novou Pakou. S čím do něj půjdete?
Musím říct, že se moc nezajímám, proti komu hrajeme. Beru to tak, že je to soupeř, kterého chceme porazit. Ještě nevím, jestli budu hrát, jelikož máme v Boleslavi trénink a bude záležet, jestli mě kolega pustí či ne. Do Nové Paky ale jedeme vyhrát. Na taktiku se nezaměřujeme, jdeme do toho s tím, abychom bruslili, což je v této soutěži základ. Soupeři se teď daří, nám také, takže uvidíme, jak to dopadne.