Kapitán mužstva, zkušený PAVEL VAJSEJTL, je jedním ze stěžejních článků sestavy kouče Daniela Pletky. „Teď už chceme titul,“ říká čtyřiačtyřicetiletý útočník. 

Po minulé sezoně přišel obrat o 180 stupňů. Čím si to vysvětlujete?
Podařilo se vhodně doplnit kádr. Myslím, že velký přínos byl v Michalu Kejmarovi, který toho vloni vinou pracovního vytížení mnoho neodehrál. Je to také výborný kluk do kabiny. Dále se povedl nákup Milana Průška, který se stal skoro nejlepším střelcem soutěže. A příchod Václava Pletky nemá cenu komentovat, všichni ho dobře známe. 

Bývalý extraligový hráč přinesl do týmu velkou kvalitu.. 
Samozřejmě. To, co ho zdobilo celou kariéru, v plné kráse ukázal. Je to práce v předbrankovém prostoru, schopnost jít do brány, střelecký instinkt.. V sezoně také dal asi pětadvacet gólů. Myslím, že mu právě sedla spolupráce s Milanem Průškem. V loňském roce jsme se trápili v koncovce a toto duo nyní obstaralo asi padesát branek. Příchod Venci byl samozřejmě znát i z hlediska respektu od soupeřů. 

Když srovnáte krajskou ligu z minulých let, jaká je současná úroveň? 
Dnes je to o hodně rychlejší. Přichází mladí kluci z juniorek. Ale nemyslím si, že by se kvalitou hokeje soutěž nějak posouvala. Na druhou stranu je trochu smutné, že starší kluci těm mladým stále stačí, což svědčí o úrovni českého hokeje. 

Je vám čtyřiačtyřicet, jak se hokejově cítíte? 
Musím říct, že se cítím fyzicky výborně. Už jsem ale udělal rozhodnutí a na sto procent je tato sezona mojí poslední v kariéře. 

Nepřevážil by vaše rozhodnutí ani fakt, kdyby Jičín v letošní sezoně vyhrál titul? 
Nerozmyslel bych si to, všechny svoje hokejové aktivity skutečně ukončím. 

V neděli jste zahájili semifinále s Novým Bydžovem. Na úvod domácí porážka 5:3. Jaký to byl zápas? 
Bylo vidět, že jsme měli čtrnáctidenní pauzu. Soupeř byl rozehranější a musím říct, že i malinko hokejovější. 
Ze stavu 0:1 ale neděláme žádnou katastrofu. Dnes tam jedeme vyhrát. Série bude hodně vyrovnaná a může být dlouhá. Platí, že chceme titul. 

Motivuje vás i skutečnost, že titul v Jičíně již dlouho nebyl?
V sezoně 2002/2003 se povedlo krajskou ligu vyhrát, ale postup do druhé ligy se nerealizoval. Následující rok jsme byli ve finále a pak už přišly slabší časy. Kdyby se to povedlo letos, byl by tu titul po patnácti letech. 

Popište svoji dosavadní hokejovou kariéru.
Začínal jsem v šesti letech v Mladé Boleslavi, kde jsem prošel všechny žákovské kategorie. V šestnácti jsem poprvé hrál za boleslavský A tým první ligu. Následovala vojna v Písku, kde jsme postoupili z druhé do první ligy a zde jsem zůstal do pětadvaceti let. Pak jsem se i pokoušel o angažmá v extraligových Českých Budějovicích, ale to vinou různých okolností nedopadlo. Pak to začalo nabírat obrat. Působil jsem ještě v Benátkách nad Jizerou a posléze už v Jičíně. 

Co podmínky pro hokej v Jičíně? 
Musím říct, že jsou jedny z nejhorších pro hráče na krajské úrovni. A nemyslím jenom ve Východních Čechách, ale celorepublikově. Je možné, že po sezoně většina hráčů odejde a bude hrozně těžké je nahradit. 

Jaké máte na Jičín vzpomínky? 
Zažil jsem zde hodně a poznal soustu lidí. Velké poděkování patří také Mankám za organizaci ledového plesu, jmenovitě Jeniffer Zumrové, Ivet Strouhalové, Petře Babákové a zvláště Veronice Brendlové. 

VIZITKA

Datum narození: 16. září 1973 v Mladé Boleslavi. Hráčská kariéra: Mladá Boleslav, HC Písek, Benátky n. J., Jičín, Boleslav B.