Trenér JAKUB BAŽANT (31) je hrdý na to, co jeho svěřenci na ledě předvedli. A také na to, že zlatého úspěchu dosáhl kolektiv tvořený z podstatné části z litomyšlských hráčů.

Po třiačtyřiceti odehraných utkáních v krajské lize jste se mohli začít radovat z prvenství. Vaše první dojmy?

Teď už trochu střízlivější (s úsměvem). Euforie, když jsme ten pohár zvedli nad hlavu, byla fakt velká. Pokud bych to měl shrnout, tak celý náš tým a všichni kolem něj prošli v sezoně obrovským vývojem. První část nebyla optimální a tam jsme trochu utekli hrobníkovi z lopaty, když jsme na skóre jen těsně postoupili do horní nadstavbové skupiny. V ní jsme hráli dobře, dařilo se nám, měli jsme úspěšnou sérii a potvrdili to nakonec i v play off. Jsem rád, že se nám to po takové době povedlo a jsem pyšný na to, že tým byl litomyšlský. To je obrovské plus, máme svoje odchovance, na kterých se mužstvo dá stavět.

Do soutěže jste vstoupili s pozměněným kádrem, přišli mimo jiné Aleš a Tomáš Půlpánovi či gólman Dostál, někteří hráči zase odešli. Podle výsledků základní části chvíli trvalo, než si tým „sedl“, že…

Před sezonou každý klub prochází určitou obměnou a my nebyli výjimkou. Objevili se noví kluci a vždycky zabere určitý čas, než zapadnou do nového prostředí, do tréninkového i zápasového systému. Takže ano, kolektiv si postupně sedal, nemyslím ale, že bychom na podzim hráli úplně špatně. Spoustu zápasů jsme prohráli o gól, hloupě, smolně. Chyběl nám často potřebný kousek štěstí, aby se k nám občas odrazil puk, dali jsme šťastný gól v poslední minutě a podobně. Nicméně do čtyřky jsme se nakonec vešli a štěstí jsme si vybrali v dalších částech sezony.

Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Zdroj: František Renza

Zato nadstavba vám vyšla parádně, hned na úvod jste vyhráli v Nové Pace na ledě vítěze hradecké skupiny. Byl to okamžik, jenž vás nastartoval do mistrovské jízdy?

Zápas v Nové Pace byl obrovskou motivací. Jednak proto, že kluci Půlpánovi měli tátu na soupeřově lavičce jako trenéra, ale také jsme si chtěli dokázat, že se můžeme měřit s každým soupeřem. A to se nám díky výhře nad mistrem Královéhradeckého kraje povedlo. Celá skupina byla velmi vyrovnaná, jedna výhra či porážka znamenala klidně posun hned o několik pozic, zápasy končily těsným skóre a byly i vyčerpávající. Ale duely s těžkými soupeři jsou přínosnější než s těmi papírově snazšími. A my proti nim hráli dobrý hokej.

Přišlo play off, osmifinále, série s outsiderem z Poličky a po první třetině prvního domácího zápasu stav 0:4. Copak jste si v tu chvíli říkal?

No, byl to takový moment, kdy asi půlka lidí odešla ze stadionu… Polička je těžký soupeř v tom smyslu, že člověk ví, že ji musí porazit. To hlavní, co jsem klukům říkal, ať zápas hlavně nepodcení, ať to není rychle 0:2. A ono to bylo 0:4… Ale zase, už jen to, že jsme dokázali takový stav zvrátit, nás nakoplo a další průběh série byl jednoznačný. Ve zbylých zápasech jsme dávali rychlé góly a rozhodli.

Čtvrtfinále proti arcirivalovi z Moravské Třebové. Slovanu jste za 180 minut dovolili jen dvakrát skórovat. Jaká to byla série z vašeho pohledu?

Strašně zajímavá. My si Moravskou Třebovou za soupeře moc nepřáli, v sezoně se nám proti ní nedařilo a tradičně to bývají těžké bitvy. Bylo to dobývání branky z obou stran. Myslím, že jsmev sérii byli lepší a podařilo se nám výtečného gólmana Peksu, jednoho z nejlepšíchv lize, vždycky nějakým způsobem prostřelit v tu správnou chvíli. Měli jsme tady i tu potřebnou kapku štěstí, ale šli jsme tomu hodně naproti. Výborně nám zahrála mladá lajna litomyšlských kluků Vomočil – Jakubec – Voříšek, minimálně dva zápasy rozhodla. Tady se začal rodit zárodek týmového ducha, který nás potom donesl až k titulu. Povzbudilo nás, že takhle silného soupeře jsme byli schopni zdolat 3:0 na zápasy.

Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Zdroj: František Renza

Semifinále proti Novému Městu se hrálo pod heslem „můj dům – můj hrad“. A ve třetím a pátém střetnutí vaše otočka nepříznivého vývoje. Lepší doklad velké touhy po úspěchu netřeba podávat…

Musím říci, že semifinále pro nás bylo předsezonním cílem. V něco více jsme spíše jen doufali a mluvili o tom opatrně. Důležité bylo, že jsme zvládli první utkání a rivala nepustili v sérii ani jednou do vedení. Ve třetím a pátém duelu jsme doma pokaždé prohrávali, především ten pátý byl samozřejmě neskutečně těžký a rozhodli jsme ho v poslední minutě. Hodně nám pomohlo, že na zápasy začali chodit lidi ve větším počtu, jejich podpora a vidina finále nás hnaly dopředu.

A jak byste popsal finálovou cestu za skalpem Nového Bydžova 3:1 na utkání?

Super první duel, kdy jsme byli produktivnější a také nás podržel gólman. Pochopili jsme, že máme šanci i proti soupeři, jemuž jsme v nadstavbě dvakrát podlehli. Je to výborný tým hrající silový hokej s vynikajícími hráči do zakončení. Jenže před druhým zápasem doma jsme se možná s pohárem viděli až moc. Výkon nebyl úplně špatný, ale puky nám nechodily, těžko jsme se dostávali k pořádné střele, moc jsme chtěli a byla z toho spíše křeč. Zkrátka nepovedlo se.

A jeli jste do Nového Bydžova bojovat o „mečbol“…

Třetí zápas jsme zvládli opravdu bravurně. Těžili jsme z vyrovnanosti sestavy, prosazovaly se všechny tři formace, každá přispěla ke společnému dílu. Což ostatně bylo vidět také ve čtvrtém a nakonec zlatém zápase. Nerad vyzvedávám jednotlivce, ale jestli někoho musím, tak za ten poslední duel Štěpána Švece. Co odvedl na ledě za práci, to člověku ani hlava nebere. A když už vedete 3:1 a 4:1, tak i když byly ve třetí třetině znát nervozita a vědomí, že je to blízko, tak jsem věřil, že náš zkušený tým by to měl dotáhnout do konce. Stalo se.

Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Zdroj: František Renza

Zmínil jste gólmany. Troufnu si říci, že vyrovnaná a kvalitní dvojice Horáček – Dostál byla faktorem plus ve váš prospěch v play off…

Určitě. Oba zaslouží ohromnou pochvalu. V semifinále i finále chytali oba dva a byli skvělí. Byl to rozdíl oproti minulému ročníku, kdy gólmanská dvojice úplně vyrovnaná nebyla. Perspektivní Matěj Dostál tady může chytat dalších 15 let. Oba jsou to super kluci a navíc dobří kamarádi, což atmosféře v kabině také velice pomohlo.

Jak odpovídáte na otázku fanoušků, kteří se ptají, proč Litomyšl coby vítěz krajské ligy nyní nezkusí bojovat o postup do druhé ligy?

Druhá liga je soutěž, která se hraje možná s čtyřikrát vyšším rozpočtem. To je první věc. A sehnat peníze na provoz klubu a na to, abychom byli schopni hrát na určité úrovni, pro nás není snadné ani v krajské lize, chceme-li hrát konkurenceschopný hokej s kluby typu České Třebové. A druhá liga finančně smysl absolutně nedává. A hlavně nedává smysl tomu, aby tady mohli hrát litomyšlští odchovanci, což je pro nás základ. Přemýšleli jsme, že si zkusíme kvalifikaci, ale jednak únava je velká a navíc bychom museli hrát na cizím ledě, protože zimní stadion v Litomyšli provoz ukončil.

A ještě pohled do budoucnosti. Nejprve tedy vaší osobní na lavičce HC Litomyšl.

Když jsem se vrátil z Ameriky a skočil do toho, tak první rok byl covid, druhý rok jsme vyhráli přeborníka Pardubického kraje a letos máme titul. Takže se nabízí říci: Hele, stačilo, máme to, končím. Na druhou stranu je tady parta lidí, která drží při sobě, a já jsem rád její součástí, byť mně to samozřejmě limituje osobní i pracovní život. Ještě asi sezonu vydržím.

A kádr? Nebojíte se, že vám do něho teď po titulu sáhnou finančně silné kluby?

Je to samozřejmě na každém hráči. Vím ale, že kluci, kteří hrají za Litomyšl, zde nejsou kvůli penězům. Se všemi hráči jsme mluvili a měli by pokračovat dál, jenom je možné, že někdo z nich ukončí sportovní kariéru.

Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Zdroj: František Renza

Jakl se vám líbila společná krajská liga Pardubického a Královéhradeckého kraje?

Liga byla skvělá. Chválím myšlenku spojení obou krajů. Jsem přesvědčen, že zápasy play off nebyly kvalitou daleko od druhé ligy. Myslím, že máme hokejovou úrovní jednu z nejlepších krajských soutěží v republice. Pár výhrad hlavně ohledně termínů máme a budeme je prezentovat na svazu, abychom dali zpětnou vazbu, ale budeme rádi, pokud to bude takhle pokračovat dál.

Na čtvrtý finálový zápas přišlo na hokej 1500 lidí, což je na Litomyšl vpravdě nevídané číslo. Co jste tomu říkal? Třeba I s přihlédnutím k tomu, že ještě před Vánoci na vás přišlo třeba 140?

Je fakt, že nás v průběhu sezony trochu mrzely návštěvy na některých utkáních vzhledem k tomu, že jsme hráli slušný hokej. V play off byl ten rozdíl hned znát, ve finále to bylo neskutečné. Jsem rád, že v hledišti byla i spousta mladých kluků. Když jsme my před těmi patnácti lety byli v žácích a juniorce, tak tehdejší vítězové krajské ligy pro nás byli hrdinové a dávali nám motivaci hrát hokej. Věřím, že náš letošní úspěch by mohl být stejnou motivací pro současné mladé litomyšlské hokejisty.

Cesta za zlatem
HC Spartak Polička 3:0 na zápasy
HC Slovan Moravská Třebová 3:0 na zápasy
TJ Spartak Nové Město nad Metují 3:2 na zápasy
Stadion Nový Bydžov 3:1 na zápasy

Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Jakub Bažant v kabině, na střídačce a při oslavách s pohárem.Zdroj: František Renza