„Mířím do Nové Paky. V Jičíně již nepůsobím, tým je zcela schopný samostatně fungovat za asistence skvělých trenérů a perfektního přístupu vedení klubu, a tak jsem v lednu předala vyúčtování včetně finančního zůstatku hráčkám, kopii jsem zaslala vedení klubu a dobrovolně ukončila činnost v HC Jičín," překvapila svou odpovědí Albrechtová.

Takže jste se vrátila zpět do Děčína a zde hrajete? Proč vaše kroky směřují do Nové Paky?
„V Děčíně již také nepůsobím, tým hraje již druhým rokem Ligu žen a i přes nelehké začátky a desítky inkasovaných gólů v loňské sezóně, je nyní k nepoznání. Trenéři to myslí s hokejem opravdu vážně a já jsem díky zdravotním problémům pochopila, na co mám a na co ne. Paradoxně, když se teď poohlédnu za svou hokejovou kariérou, všechny týmy, které jsem založila (Ústí nad Labem, Děčín a Jičín), jsem opustila dobrovolně a vždy s čistým svědomím předala vyúčtování, které do haléře sedělo. I přesto, že jsem v očích některých za ženu, která se potřebuje jen zviditelňovat a na „stáří" se snaží něco si dokázat a ze všeho potřebuje vyždímat jen peníze, mám svědomí čisté. Poučena z předchozích zkušeností se již bezhlavě vrhat do čeření stojatých vod nebudu. Celý můj projekt je zaměřen na podporu ženského hokeje, ale i hokeje jako takového vůbec. Pořád se mluví o tom, že mládež málo sportuje a že nejsou na sport peníze. Politika není mé hobby, a tudíž se chci věnovat jen hokeji," říká žena, která doufá, že zároveň v klidu dopíše svůj muzikál a rozzáří oči spoustě lidem, jenž mají nějaké sny, ale z jakýchkoliv důvodů je nerealizují.

Její vize projektu ARHL – ROKSBERI, který věk, výšku, váhu, vzhled a zkušenosti neřeší, je podpořit sportovní aktivity jak u dětí, tak u dospělých, a to jak žen, tak i mužů.

„Já sama mám pomalu metrák a i přesto, že jsem odmala hrála tenis, badminton, ping – pong, běhala, rybařila, chodila do hasiče a do Sokola, nikdy to na mé postavě nebylo vidět. Jsem zastánce toho, že ať má člověk 50 neb 100 kilogramů, ať je mu 17 či 40 let, když něco chce, dokáže nemožné. A až mě přestane bavit hokej, tak přesedlám na lyže. Vzhledem k tomu, že má Nová Paka SKI areál rovnou vedle zimního stadionu, myslím, že bude stačit jen vyzout brusle. To, že budu na sjezdovce za blázna v hokejové výstroji, neřeším. Když nebudu schopna trefit se pukem do branky, tak ji alespoň na lyžích projedu," dodává s úsměvem Albrechtová.

A co je jejím největším snem? „Aby na zápase hrály jen ženy a dívky a v brance byly jen gólmanky. Aby každá, ať malá nebo velká holka viděly, že jen snít (ne) stačí," uzavřela rozhovor zakladatelka doposud tří ženských hokejových mužstev.

Informace k náboru do hokejového týmu žen v Nové Pace přineseme v zítřejším vydání.