V minulé sezoně byl jako kalašnikov, nejslavnější to samopal. Pálil bez přestávky, nasázel dvaadvacet gólů, byl nejlepší.

Podobně si vedl také v nynější Lize mistrů, v níž pomohl hokejovému Hradci až do semifinále. Tomáš Vincour nosil (zaslouženě) dres s označením top scorer.

Přesto z Mountfieldu odešel, vrátil se do Brna, odkud na východ Čech minulé léto zamířil.

Důvod jsou dva. Zaprvé nenavázal v extralize na svoji produktivitu z minulého ročníku (za dvacet zápasů dal nicotné tři góly), zadruhé se chtěl vrátit domů. Vždyť Kometa je jeho místo, rodinná pouta jen tak někdo nezpřetrhá.

Majitelem a trenérem je Libor Zábranský, jeho bratranec. Mamka, Dana Vincourová, dělá u mančaftu fyzioterapeutku.

„Je pikantní hrát proti Kometě. Na lavičce máma a Libor…,“ vykládal Vincour, když se Hradec potkal s jihomoravským gigantem.

Od čtvrtka už ho to nemusí pálit. Zase je v Kometě, Hradec ho poslal zpět.

A jemu se viditelně ulevilo. „Uvědomil jsem si, že to, co jsem měl tady v Brně nastavené a jak to tu funguje, jinde není. Loňská sezona v Hradci byla úspěšná, v letošní se zase tolik nedařilo. Ale už jsem to hodil za hlavu a jsem vděčný, že jsem zpátky doma,“ prohlásil.

O jeho návratu se mluvilo dlouho. Vyjednávaní se táhla. Proč to tak bylo?

Hradec chtěl za Vincoura z Brna útočníka Jakuba Lva, jenže kluby se nedohodly na podmínkách obchodu. Vincour byl totiž pořád hráčem Komety, v Hradci byl pouze na hostování. Mountfield chtěl klasickou výměnu kus za kus, jenže s tím boss Zábranský nesouhlasil, požadoval doplatek.

„Výsledky Hradce nebyly ideální, což majitel klubu dal jasně najevo a všechny přestupy zatrhl. Nezbývalo mi nic jiného než čekat. Chci poděkovat Liborovi Zábranskému a celé Kometě, že měli trpělivost a návrat domů se nakonec zdařil,“ okomentoval akci sám Vincour.

Jeho odchod je tedy vlastně očekávaný, nyní se uvidí, zda přijdou další změny. „Hledáme produktivního hráče,“ přiznal v diskusi s fanoušky na klubovém webu generální manažer Aleš Kmoníček.