Zadina se v obsáhlém rozhovoru primárně pro klubový web vrací k bolestivé prohře v sedmém finále, svému prvnímu zápasu jako hlavní trenér a mluví také o velkém tlaku, se kterým se tým musí vypořádávat.

Špatné mentální nastavení

Uplynul necelý měsíc od konce sezony. Bezprostředně po sedmém finále jste v silných emocích prohlásil, že vás prohra bude nějaký čas mrzet. Přebolela už?

„Bolí to, a ještě nějakou dobu bude. Samozřejmě, že mě to mrzí, když už jsme to dotáhli tak daleko a měli jsme k titulu tak blízko. Bohužel jsme to nedokázali, a s tím se musíme umět vyrovnat. Na druhou stranu nám to paradoxně může i pomoci.

Prozradíte jak?

Když jsem si po konci sezóny dělal analýzu finálové série a přemýšlel nad ní, tak jsem objevil pár věcí, které bych v případě vítězství mohl snadno přehlédnout. Takže tohle se možná dá brát jako pozitivní věc toho prohraného sedmého finále. Z posledního zápasu pak pro mě plyne i jedno velké ponaučení. Je to prostě prohra, kterou musíme přijmout, vyhodnotit si ji, nějak se z ní poučit a jít s nabytou zkušeností dál.“

Chcete nějak popsat ty jednotlivé body, které odkryla analýza?

Zmíním jediný, ostatní si nechám pro realizační tým. V té sérii jsme prohrávali 0:1, pak 1:2, v Třinci jsme dokázali srovnat na 2:2. Pak přišel pátý zápas, který se nám neskutečně povedl a dostali jsme se do vedení 3:2 v sérii. Když jsem měl poté pohovory s hráči, tak se odkryly věci, které by mě ani moc nenapadly. Jde víceméně o mentální nastavení celého týmu. Musíme se víc soustředit sami na sebe a méně na okolní svět. Nechci říct, že kluci ten zápas podcenili, to vůbec ne. Nicméně v Třinci nám v důsledku špatného mentálního nastavení unikl úvod první třetiny. Rychle jsme prohrávali 0:2 a ten zápas už jsme zachránit nedokázali.“

Souvisí to i s tlakem. V průběhu celé sezony byl na tým vyvíjen silný nejen mediální tlak?

„Samozřejmě, jsme Pardubice, velká organizace. Jsme v popředí hokejového dění a musíme se s tím naučit pracovat. Klub prošel velkou proměnou, rychle vyrostl zpátky mezi tuzemskou ale i evropskou špičku. To sebou vcelku logicky přináší i tlak a pro mnohé z nás nové situace. Jsme jedna z největších sportovních organizací v republice. To, že si nás budou všímat média, bude se o nás psát, jak pozitivně, tak i negativně, s tím se budeme potýkat stále. Tak to prostě je a my to musíme přijmout a pracovat s tím. Musíme se v maximální možné míře soustředit především na naší práci a na to, abychom měli zase dobrou sezonu. A došli jsme v ní co nejdál.

Mluvili jsme o tom, jak se poučit, ale možná se trochu zapomíná na úspěchy, kterých Dynamo v sezoně 2023/24 dosáhlo, co říkáte?

Z mého pohledu byla sezona velmi úspěšná. Ztratili jsme finále až ve druhém prodloužení posledního možného zápasu. Ten gól jsme bohužel dostali my, ale řekněme si, že se šmohlo stejně tak přiklonit i na naší stranu. Hráči předváděli dlouhodobě výborné výkony, jak v základní části, tak potom v play off. Tým po dlouhé době hrál Ligu mistrů, což pro mnoho hráčů bylo něco nového. Chtěli jsme jít samozřejmě ještě dál, ale myslím, že i v ní jsme sehráli výborné zápasy. Ve Spengler Cupu, skvělém turnaji s obrovskou tradicí, jsme se probojovali až do finále. Takže si myslím, že šlo o velký úspěch. Je jasné, že jsme chtěli turnaj vyhrát, náš tým chce vyhrávat, ale ve finále se to nesešlo. I tak si myslí, že šlo o vynikající výsledek a velmi dobrou reprezentaci českého hokeje.

Pojďme si podrobněji zrekapitulovat extraligu. Co byste pověděl na adresu zákládní části i play off?

Základní část jsme, dovolím si tvrdit, měli výtečnou. Uhráli jsme rekordních 121 bodů. Nezaznamenali jsme jsme výkyvy ve výkonnosti. Naše hra byla konstantně na velmi dobré úrovni a věřím, že se líbila i divákům. Také play off bylo, myslím, z naší strany velmi podařené. Potkali jsme velmi kvalitní soupeře, kteří byli opravdu dobří. Čtvrtfinálová série s Hradcem byla neskutečně těžká především po psychické stránce. Pak Litvínov, rovněž velmi kvalitní soupeř, který měl ve svých řadách skvělé hráče a my jsme byli schopni je přehrát 4:0 na zápasy. A ve finále s nesmírně těžkým Třincem nám k absolutní spokojenosti chyběl jeden gól. Takže si myslím, že z našeho pohledu se jednalo o výbornou sezonu.

Na první pohled se zdálo, že váš tým působil v play off velmi disciplinovaně, co se týče hry.

„Pochopitelně tady je tým velmi dobrý, velmi dobrý i charakterově. Hráči chtějí získat co nejvíc pohárů a co nejvíc úspěchů pro organizaci. Musíte jim nastavit nějaký řád, musíte jim dát systém hry. Ať už je to jakýkoliv hráč v týmu, bude to plnit. Musíme je přesvědčit, že to má smysl. Kluci pak vidí, že to funguje a plní, co po nich chceme. Sami potom vnímají, že s tou hrou jsou úspěšní a vyhrávají zápasy. Jsou schopní vyhrát zápas v play off 1:0. I to nás společně utvrzuje v tom, že jsme na správné cestě. Je to dennodenní práce, jak na trénincích, tak u videorozborů. Je to nekončící proces, který pomáhá abychom se posouvali dál systémově a takticky. Tým musí být přesvědčený o tom, že když bude hrát takto, když bude fungovat jako jeden celek, tak bude schopný porazit kohokoliv. Jen tak se dá dojít co nejdál.

Kluci chytají novou jiskru…

Nástup do funkce hlavního trenéra jste měl hektický po všech stránkách. Jak s odstupem času vzpomínáte na zápas v Karlových Varech?

To byl hrozně těžký zápas, jeden z nejtěžších, co jsem jak v roli asistenta, tak v roli hlavního trenéra odkoučoval. Celý den bylo cítit z týmu, že po výměně trenérů je to pro kluky velmi náročné těžké. Ten den jsme byli nejsledovanější tým v republice a hráli nejsledovanější zápas v republice. Napětí panovalo už od rána. Hráči ale byli soustředění, dobře nastavení. Cestou do Karlových Varů nám ještě vytrejdovali Davida Ciencialu do Třince za Richarda Pánika, takže se provedl další zásah do týmu, do atmosféry. Byl to opravdu hrozně těžký den, jedete ven a každý čeká, co se stane a jak se bude ten zápas vyvíjet. Já jsem na to hráče připravoval, ale čelit takové situaci nikdy není snadné.

Ve své premiéře jste nakonec unikl hrobníkovi z lopaty…

Po dvou třetinách jsme prohrávali 0:3. Rozhodli jsme se nic neměnit a nebylo ani na místě úplně o přestávce v kabině zvyšovat hlas. Tam jsme prostě museli k hráčům dobře promluvit a uklidnit je, aby si začali věřit. Věděli jsme, že máme tak dobrý tým, že jsme schopní zápas ještě otočit. Hodně nám pomohl první gól. Z kluků všechno spadlo a začali jsme hrát svoji hru. To, co umíme, v čem jsme výborní. Šli jsme si za tím a v prodloužení otočili stav na 4:3. Myslím, že to byl i zlomový okamžik před vítěznou sérií, kterou jsme pak udělali. Chtěl bych dodatečně hráčům poděkovat za ten zápas, jak ho zvládli, protože to pro ně bylo hrozně psychicky náročné utkání. Jak pro ně, tak pro mě i pro můj realizační tým.

Zmiňujete své kolegy. Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci s Petrem Sýkorou?

Kolegové odvedli skvělou práci. Všechno, co já jsem potřeboval, tak mi vždycky vyšli vstříc. Pomáhali mi ve všech situacích. Petr Sýkora, vynikající útočník a střelec mi najednou střídal obránce. Myslím, že to zvládl perfektně a velmi dobře se se vším popasoval. Když něco potřeboval, nebo se potřebovalo udělat nějaké rozhodnutí, tak přišel za mnou a udělali jsme ho společně. Samozřejmě jsme řešili spoustu věcí i mimo led. S tou rolí se popasoval velmi dobře a pomohl mi. Za to bych mu chtěl moc poděkovat.

Co Vít Černohous, který přišel do Pardubic v rozehrané sezoně?

Víťa je mladý trenér, který dostal velkou šanci. Já jsem ho pozoroval během sezóny. Přišel jako skills kouč, má za sebou ale také vedení juniorských i mužských týmů. Nějaké zkušenosti měl. Měl jsem nějaké alternativy, kdo by mohl nastoupit ke mně jako další trenér, ale já jsem si vybral Víťu, protože jsem na něj měl dobré reference, sledoval jsem jeho práci v klubu, v naší organizaci. Měl jsem s ním asi dvě schůzky a pak jsem mu dal úkol do jednoho ze zápasů a on se s ním popasoval velmi dobře. Viděl jsem, že i když je takhle mladý, tak hokej vidí opravdu dobře a v tu chvíli jsem usoudil, že mi může v těch těžkých momentech pomoci. Jsem rád, že jsem si ho vybral. To, co jsem si myslel, že mi přinese, tak to se jenom potvrdilo a já jsem byl s jeho prací velmi spokojený.“

Třetím do party byla naopak pardubická stálice František Brázdil.

Stejně jako Petr s Víťou, odvedl v průběhu celé sezony skvělou práci s brankáři jejich trenér a mentor Frank Brázdil. I jemu patří obrovské poděkování.

Další extraligový ročník vypukne v září. Co čeká vás tým v létě, kdy povedete přípravu poprvé jako hlavní kouč?

Těch zápasů byla spousta, takže kluci si teď potřebují hlavně psychicky a fyzicky odpočinout, aby dostali zase jiskru a chuť do trénování. Teď mají nějakých pět týdnu klidu a pak nám začíná příprava na suchu. Plánujeme také nějaké soustředění. Pak si kluci ještě chvíli odpočinou a půjdeme na led. Je to takový standardní postup před sezonou.