Nemáme se za co stydět, ale Třinec lépe zvládal maličkosti, konstatuje Sedlák

Svého semifinálového protivníka Pardubice přestřílely v pěti ze sedmi zápasů. Jenže jejich produktivita byla v porovnání se Slezany mizerná.

„Ztroskotali jsme na šancích, které jsme neproměňovali celou sérii. Takové detaily rozhodovaly. V posledním zápase jsme trefovali tyčky, pak nedali ani nájezd. Ve třetí třetině jsme je tlačili, jenže jsme puk nedokázali procpat do brány. A dopadlo to, jak to dopadlo,“ krčil po utkání rameny pardubický útočník Lukáš Sedlák.

Doufám, že vybudujeme něco podobného

Hodně vrásek domácím přidělával na čele muž s maskou Ondřej Kacetl.

„Chytal výborně. Třinci vychytal postup. Je mi líto, že Roman Will, teď bude brán jako horší z té dvojice. Přitom nás držel v každém zápase. My jsme ho ale nedokázali podpořit tím, že jsme nedávali více gólů.

Právě Kacetl snesl v posledním utkání Dynamu dar z nebes. Necelé tři vteřiny před koncem posunul svoji klec. Rozhodčí to označili za úmysl a jelikož se jednalo o prohřešek v závěru utkání, nařídili trestné střílení. Pardubickým spasitelem se mohl stát Tomáš Hyka. Nestal.

„Věděl jsem, co chci udělat. Myslím si, že jsem nabral moc velkou rychlost a v té rychlosti jsem už nestačil puk zvednout. Měl jsem prázdnou bránu, ale zvedl jsem to málo. To se stává,“ řekl smířlivě Hyka.

Člověk by asi nechtěl být v jeho kůži. Na jeho bedrech se ocitl osud celého týmu. Prodloužení nebo konec sezony. Do toho bouřící vyprodaná aréna.

„Tak samozřejmě jsem cítil tlak, ale jsem zkušený hráč, který by si měl s takovou situací poradit. Prostě jsem měl dát gól. Bohužel to nevyšlo,“ zalitoval hráč s číslem 38.

Sen o titulu zůstal pouze snem, naděje rozmetal třinecký kat Čukste

Otázkou zůstává, jestli se na penaltu přihlásil sám, nebo střelce určil trenér?

„Ve výběru byl ještě Zohy (Tomáš Zohorna). Bavili jsme se i s trenérem gólmanů. Pak jsem řekl, že si věřím a pojedu. Na tréninku mi nájezdy šly. Udělal jsem všechno dobře, akorát jsem to nezvedl.“

Ano, mohl se stát mužem okamžiku, ale zápas si prohrály Pardubice už dřív.

„Je to furt stejná písnička. Začali jsme slušně a ve druhé třetině jsme zase přestali hrát. Dá se říct, že nás to stálo zápas. Nějaké šance jsme si pak vytvořili, trefili tyč, břevno a nedali nájezd,“ vypočítal Hyka.

„Třinec využil naše chyby. Tak zkušený tým, když jim necháte prostor, aby hráli, tak tu šanci využijí. Ten obránce to hodil na bránu a nám tam spadl gól,“ vrací se Tomáš Hyka k vítězné trefě Čuksteho.

Jeden by si řekl, že Třinec měl z pekla štěstí. Nejen v tomto zápase ale v celé sérii. Lukáš Sedlák je však absolutně proti.

„Může to vypadat, že někdy měl v zápasech štěstí. Ale to štěstí není. Jo, možná, když dáte tyčku. Ale těch věcí tam bylo tolik, že si nemyslím, že to bylo o štěstí. Oni umějí ty malé věci, prošli si tím a mají zkušenosti, které jsou tady v tom důležité. Doufám, že my tady vybudujeme něco podobného,“ přemítá borec, který vyměnil NHL za extraligu a k tomu dodává:

„Třinec hrál fakt výborně v těch malých věcech, které rozhodují. Hokej rozhodují maličkosti. My se nemusíme za nic stydět. Sehráli jsme s ním vyrovnanou partii. Já to beru jako takový nultý rok pro mě v Pardubicích. Je těžké poskládat tým a hned chtít ty nejvyšší mety. Musíte si projít nějakou historii. Doufám, že se z této sezony poučíme a za rok budeme ještě silnější.“

Škoda, že jsme to lidem nevrátili

Velký tým se rodí i z neúspěchů. Musí si prožit nějaké to zklamání, aby uměl podobné zápasy lépe zvládat.

„Prostě to tak je. Je hrozně těžké sebrat dvacet kluků a chtít, aby se to hned povedlo. Na druhou stranu jsme k tomu měli blízko. V této kabině jsou super kluci. Všichni jsme si výborně sedli, jeden bojoval za druhého. Opakuji, byli jsme blízko. Byli jsme u toho, viděli jsme ty maličkosti, které Třinec zvládl líp,“ opakuje Sedlák.

Smutek mohla částečně vykompenzovat reakce pardubických příznivců. Za výkony v celé sezoně jim poděkovali diváci. Zůstali v hale dlouho po utkání. Nikdo na hráče nepískal, všichni bouřlivě aplaudovali.

Trenér pardubických hokejistů Rulík chrání svůj tým před tlakem a očekáváními

„To hovoří za vše. Počkali na nás, než jsme se za nimi vydali zpátky. Lidi byli zkrátka super po celou dobu, co jsem tady. V play off byl na každý zápas plný barák. O to mě to mrzí víc, že jsme jim to nedokázali vrátit a do toho finále jsme nepostoupili. Na druhou stranu i tak si myslím, že tato sezona byla velice dobrá. První místo v základní části se cení. Dlouhodobá soutěž je těžká. Možná to vyzní blbě, ale v něčem je těžší než play off. Play off to už je takový turnaj. My jsme po dobu osmi měsíců ukázali, že jsme výborný tým na vysoké úrovni. Po celou dobu jsme hráli výborně. Samozřejmě je škoda, že jsme nepostoupili dál. Musíme se z toho poučit. Ty malé věci, ve kterých chceme být lepší, si z toho musíme vyzobat. Převzít je do našeho hokeje. A prostě se od toho odrazit dál,“ burcuje Lukáš Sedlák.

„Teď to pochopitelně hodně bolí. Já jsem byl skoro půl sezony nemocný, ale kluci to odmakali. Prostě, abyste byli úspěšní, musí se vám všechno sejít. Máme bronzovou medaili, ale samozřejmě jsme chtěli víc,“ přiznává Tomáš Hyka.