Vítěz bere vše aneb V jackpotu je ukryté finále. Bude tvrdší perník nebo ocel?

Takový průběh nečekal ani největší pardubický optimista ani třinecký pesimista. Utkání o všechno a první třetina 3:0 pro hosty a závěrečná 3:1 pro domácí. Přitom vše mohlo být opačně…

Třinec má nejlepší přesilovku v play off a co se stane jako první v utkání, kdy jde Pardubicím o krk? Hned v první minutě mu hosté nabídnou početní výhodu. Přežili ji s podporou paní Fortuny. A co se pak dělo, nechápali příznivci ani v jednom z táborů a také bookmakeři. Na konci páté minuty svítilo na ukazateli skóre 0:2 a kurz, že nepadne gól do desáté minuty se blížil ke dvěma. Ve třinácté vedlo Dynamo už 3:0. Druhou trefu červeného týmu obstaral Daniel Rákos.

„Byl jsem za ten gól rád, protože v této sérii je každý důležitý a hlavně, že jsem mohl pomoct týmu. Čero zavezl puk do pásma, dostal jsem od něj krásnou přihrávku mezi kruhy. Mířil jsem nad lapačku a spadlo to tam,“ smál se po utkání borec, které mu se blíží šestatřicátý rok věku.

Davové šílenství v Pardubicích, na sedmé semifinále chce každý. Hned vyprodáno!

Ve druhé třetině hosté zvýšili na 4:0 ve svůj prospěch a v tu chvíli jejich protivník připomínal boxera po těžkém k.o. Jenže třinecké bojovníky nelze podcenit ani na vteřinu. Ve čtvrté minutě závěrečného dějství vstřelili čestný úspěch. Před její polovinou snížili na rozdíl dvou branek. No a po dodatečném odhalení puku videorozhodčím za brankovou čárou se dostali do kontaktu. V čase 13:27. Než je uklidnila trefa do prázdné brány si prožili pětiminutovku strachu o výsledek. Při pekelných závarech je podržel Roman Will.

„Měli jsme fantastickou první třetinu a druhou jsme odehráli, jak jsme si představovali. Škoda, že jsme Třinec pustili do zápasu, ale o to sladší je teď ta výhra,“ oddychl si útočník, který čekal na další extraligový gól dlouhých dvaašedesát zápasů.

Rákos píše další kapitolu svého bohatého hokejového života. Vloni v létě se vrátil po deseti letech do Pardubic, se kterými získal dva mistrovské tituly. Na hvězdami nadupaný první tým to nebylo, a tak se stal hlavní tváří béčka. No a po kom jiném sáhnout v play off, než po takovém plejerovi, když se někdo zraní… Jako v případě Patrika Poulíčka. A v sestavě zůstal i po kapitánově návratu.

„Je to paráda. Jsem strašně rád za to, že můžu s klukama být. Doufám, že budeme pokračovat dál. Ve třetí třetině už jsem tolik na led nechodil. Kluky jsem ale pořád povzbuzoval Mohl to být náš poslední zápas, čehož jsme si byli dobře vědomi. Teď jsme strašně rádi, že ještě můžeme tu sérii v Pardubicích otočit.“ 

Pohádku první třetiny psali sváteční autoři. V závěru se změnila v thriller

Se sedmými zápasy má Daniel Rákos bohaté zkušenosti. Fanoušci Dynama do smrti nezapomenou na rozhodující čtvrtfinálový zápas s Vítkovicemi v sezoně 2011/2012. Na konci první minuty prodloužení rozhodl o tom, že Pardubice nakonec mohly slavit titul. Pro zajímavost v zápase, kdy ani jednou nevedly. Proto moc dobře ví, co je důležité…

„V těchto zápasech pomůže týmu první gól. Budeme se snažit mít dobrý začátek, dobře do utkání vstoupit. Konečně už doma zase zvítězit. Sil na to máme ještě dost. Co může být více, než hrát sedmý zápas doma,“ klade si řečnickou otázku hráč, pro kterého je série velice pikantní.

Vždyť v Třinci strávil šest sezon, dvě se stříbrnou tečkou. A finále by slušelo jeho týmu i letos.