Začátek byl pro tým kouče Martince celkem marný, gólman Lukeš však ukazoval, v jaké formě je. Před utkáním měl úspěšnost zákroků téměř pětadevadesát procent, což je naprosto luxusní záležitost. Trápil i velkého favorita, čímž pomohl spoluhráčům nadechnout se a udeřit.

Mountfield to udělal takříkajíc nenápadně. V 6. minutě se Oksanen trefil skrytou střelou. Gólman Mazanec, poslední dva roky hradecká jednička, neměl nárok. Snad mu zlepšilo náladu děkovné skandování kotle…

Potřeboval to, protože Východočeši skórovali v první třetině ještě jednou. V poslední minutě už po čtyřech vteřinách proměnili přesilovku. Tentokrát se prosadil obránce McCormack, jenž poslal střelu přes clonu. Mazanec nemohl reagovat.

V dalším průběhu se hrálo o to, zda Hradečtí utečou, nebo se hosté vrátí do zápasu. Stala se druhá varianta. Reprezentant Nestrašil se ve druhé části prosadil perfektní ranou v přesilovce, v závěrečné třetině pak skóroval spolehlivý střelce Hrňa.

Ran nebylo dost. Čtyři minuty před koncem totiž Oceláři rozhodli šikovnou tečí. Chvíli předtím měl přitom Hradec přesilovku, trefil tyč. Jenže vítězný gól dal nakonec soupeř.

Hradec Králové – Třinec 2:3

Fakta - branky a nahrávky: 6. Oksanen (R. Pilař, McCormack), 20. McCormack (Smoleňák, Lalancette) – 22. A. Nestrašil (Marinčin), 50. Hrňa (Marcinko), 57. Miloš Roman (M. Adámek). Rozhodčí: Jeřábek, Pilný – Lučan, Kis. Vyloučení: 6:6. Využití: 1:1. Diváci: 3109. Třetiny: 2:0, 0:1, 0:2.

Mountfield Hradec Králové: Š. Lukeš – Nedomlel, Blain, Gaspar, F. Pavlík, Kalina, McCormack, Jank – Smoleňák, Cingel, Jergl – R. Pilař, Lev, Orsava – Perret, Lalancette, Oksanen – Kevin Klíma, Koukal, Kelly Klíma.

HC Oceláři Třinec: Mazanec – D. Musil, Kundrátek, M. Doudera, Marinčin, Jaroměřský, M. Adámek, Zahradníček – Daňo, P. Vrána, Martin Růžička – A. Nestrašil, M. Kovařčík, O. Kovařčík – Hrehorčák, Marcinko, Miloš Roman – Kofroň, Dravecký, Hrňa.

Tomáš Martinec, trenér Hradce: „Zápas jsme dobře rozehráli, po první třetině jsme byli na koni. Naší nedisciplinovaností a zbytečnými fauly jsme ale soupeři darovali přesilovku, ze které snížil. Od té doby se projevovala kvalita a velká ofenzivní síla Třince, byl lepší a my jsme se začali bát o výsledek. Přestali jsme hrát aktivní hokej, nepříjemný pro soupeře. Čekali jsme, co s námi provede, a Třinec zaslouženě vyrovnal. Můžeme si myslet, že v závěru to bylo neštěstí, ale měli jsme přesilovku, ze které jsme měli rozhodnout. Dali jsme tyčku. Potom jsme byli potrestáni za pasivitu v zápase a byť šťastně, tak soupeř zaslouženě vyhrál.“