Nejen kočka má 9 životů. I řada věcí, které běžně vyhazujete, může znovu zářit

Jak vyrobit podložku z korkové zátky?

Jedním z mnoha důkazů šetřivosti našich babiček jsou tajuplné půdy jejich domů. Objevujeme v nich věci s dávným datem narození, které – vytaženy na světlo – umějí ožít v nové roli. Všechny ty bytelné formy na bábovky a železné pánve s dřevěnými uchy, sice kulhající, ale poctivou prací a materiálem stále krásné židle a stolečky, mosazné konve a nádoby….

To všechno si říká o nový život s novým posláním. Byl by hřích to volání nevyslyšet – staré poklady umějí vnést do našich moderních příbytků punc originality (na rozdíl od masově produkovaného zboží v marketech, které nás za a) stojí peníze a za b) má je každý). Dejme jim šanci!

Všechny ty staré plechové hrnce, formy, konve a kameninové soudky už možná nebudeme chtít používat k jejich původnímu účelu, ale jako květináče a nádoby na květiny, ať v interiéru nebo na zahradě, jsou originální a nepřehlédnutelné. A kolikrát nepotřebují ani opravy a úpravy – zdobí je patina.

Staré věci v nové roli

Speciální inspirací pro zacházení s byť sebemenším dědictvím je cestování po evropských ostrovech: obzvláště těch řeckých. Ostrované mají na rozdíl od pevninských lidí jinou duši.

Vedle toho, že si intenzivně uvědomují, jak jsou na sobě navzájem závislí, na tom malém kousku země uprostřed moře, stokrát přehodí v ruce cokoliv, co takzvaně dosloužilo. Dobře vědí, že odpad z ostrova putuje většinou do moře nebo do spalovny: obojím dost trpí, protože obojí devastuje jejich domovský ostrov a jeho okolí.

Špunty od vína nepatří do koše

A tak bloumáte po malých řeckých ostrovech a dobrovolně se necháte fascinovat tím, co místní umějí se starými věcmi.

„Kdykoliv se na tyhle židle podívám, myslím na svoji babičku a prababičku,“ řekl mi před časem Georg Zoumis, čtyřicetiletý Atéňan, který na egejském ostrově Paros vlastní malý moderní hotel.

Zmíněných deset dřevěných židlí, každá jiná, bylo starých třicet, padesát i sto let. Nechal je obrousit a napustit olejem, a v tom minimalisticky moderním a navýsost elegantním egejském prostoru, kolem jednoho stolu, tvoří mimořádně charismatické zákoutí, u kterého se všichni na chvíli zastaví.

Suchý zip, rychlovlaky, robotické paže. Jak vynálezce inspiruje příroda

Věda

Věšáčky na cokoliv jsou v jeho apartmánech z korkových zátek od vína a květiny, spousta květin, trůní ve starých soudcích od vína. Taky stoletých. Ostrované prostě nevyhazují. Ze zmíněných zátek od vína vyrábějí i vánoční věnce a podložky pod horké hrnce, dosloužilé dřevěné dveře promění v desku stolu na zahradě. I ze staré okenice jde udělat malý stoleček pro dva.

Odlehlí vesničané jdou ještě dál: jejich děsiví strašáci, kteří chrání vinice před ptáky loupežníky, jsou zhusta stvořeni z děravých olejových van starých aut, plechových konví, děravé zástěry paní domu, starých košťat – a ano, nos mají ze zátky od vína.

Ostrovní inspirace je krásně použitelná i v našich suchozemských podmínkách. Takzvaně na vyhození je tolik věcí, kterým můžeme dát nový život, a ušetřit tak za nové, neroztáčet nákupní kolotoč a v neposlední řadě probudit v sobě kreativitu, která osvěžuje.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Nový život pro plastovou lahev, plechovku a zbylou roličku od toaletního papíru. Trocha barvy, lepidla a fantazie z nich vytvoří naprosto originální držáčky na pastelky do dětského pokoje.

Potenciál starých plechovek

Těch plechovek od hrášku a kompotů (a od piva a coly!), co většinou házíme do odpadu! Napadlo vás, že s trochou invence, barev, lepidla a trpělivosti jdou proměnit v úchvatný hangár vagónků pro čtyřletého kluka? Nebo skvělé květináčky pro sukulenty?

Krásná pleť za pár korun? Hýčkejte se tajnými ingrediencemi našich babiček

Zdravý život

Ze zbylých roliček od toaletního papíru lze udělat totéž – i držáčky na pastelky a první zubní kartáčky. Jasně, tyhle věci jdou koupit – ale radost nekoupíš, jak se moudře říká. „Moje děti měly spoustu hraček. Ale dnes, když už jsou dávno dospělé, vzpomínají na hadrové panenky, které jim ze starých utěrek šil můj muž,“ usmívá se paní Marcela z Hradce Králové.

Její muž je chirurg a oním pečlivým chirurgickým stehem po večerech tvořil originály, které ty „děti“, dnes zhruba pětatřicetileté, mají zřejmě pořád uložené mezi svými poklady. „Nemohly z něj tenkrát pustit oči, dodnes to mám před sebou,“ usmívá se při vzpomínce na tvoření v kuchyni jejich domu Marcela.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Vagónky, mašinky, autíčka. Který z malých kluků by odolal! Tahle paráda stojí málo: zbylé roličky od toaletního papíru nebo plechovky od coly nebo piva, víčka od plastových lahví, trocha barev a fantazie. Rozsvícené oči malých kluků zaručeny!

Vosk, džíny a hezké lahve

Když se nad tím poctivě zamyslíme, materiálu na recyklaci, která šetří peníze a jako bonus přináší radost z tvorby a znovuoživení rádoby vysloužilých věcí, produkujeme den co den docela dost. Určitě k nim patří děravé džíny, vosk z vyhořelých svíček i staré dřevěné bedýnky od zeleniny.

Džíny, ten ikonický materiál, skvěle fungují jako nový potah na staré židle, znovu ožijí i jako pevná nákupní taška.

Co se zbytky v kuchyni? Do pomazánek s nimi. Zkuste tyto skvělé tipy a recepty

Za jídlem

Prázdné lahve a lahvičky krásné tvarem potřebují jenom ozdobit přírodním provázkem a znovu ožít jako originální vázy, nebo projít procesem pilky na sklo a proměnit se v originální lustr.

Prasklé květináče nepatří do popelnice. Potřebují pár tahů štětcem – třeba v jedné barvě s různými vzory, a vytvoří zbrusu nové originální zátiší na zahradě.

A vyhazujete zbytky vosku z vyhořelých svíček? Škoda. Potřebují jenom znovu rozehřát, nalít do pěkné skleničky třeba od zavařeniny na knot z výtvarných potřeb, ozdobit mušlemi a zvětralou skořicí a badyánem ze spíže, a máte doma novou krásnou voňavou svíci.