1. Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě
close info Zdroj: DENÍK/Ivan Babej zoom_in Klementinum
Observatoř v barokní astronomické věži Klementina uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování. Za počátek ucelené klementinské řady měření se považuje až rok 1775. Vůbec nejvyšší absolutní naměřená teplota +37, 8 °C tu byla zaznamenána 27. července 1983, nejnižší -27,6 °C 1. března 1785. Průměrná roční teplota za období 1971 - 2000 dosáhla 10,4 °C, což je o 0,4 °C více ve srovnání s roky 1961-1990. Průměrný roční srážkový úhrn v letech 1971-2000 byl 456,5 mm, tedy ve srovnání s obdobím 1961-1990 se snížil o 13,2 mm.
2. Elektrická tramvaj
close info Zdroj: Deník/Pavel Kopecký zoom_in První elektrická tramvajová linka jezdila v Praze z Letné na Výstaviště.
První elektrická tramvajová linka jezdila v Praze z Letné na Výstaviště. František Křižík ji předvedl při slavnostním spuštění při Jubilejní zemské výstavě 18. července 1891, Pražané do té doby zvyklí na koňku prý tehdy marně hledali tažné zvíře.
3. Slovo robot
Spisovatel Karel Čapek poprvé použil slovo robot v roce 1920 ve hře R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti). Nicméně autor a popularizátor vynálezu není jedna osoba. Karel Čapek prý chtěl původně umělé lidi, kteří ve hře vystupují, pojmenovat laboři (z anglického labor - práce, dělník). Výraz se mu však úplně nezamlouval, a proto požádal o pomoc bratra Josefa. Toho napadlo pojmenování robot, od staročeského robotovat čili pracovat. Tak vzniklo slovo, které se prosadilo ve všech světových jazycích.
4. Kamenotisk – vynález Aloise Senefeldera
Vynálezce, grafik a spisovatel Alois Senefelder se narodil roku 1771 v Praze, kde jeho rodiče coby herci hráli v dnešním Stavovském divadle. Jejich syn studoval práva, kromě toho ale také stihl hrát v divadle, psát texty a starat se o reklamu. S vytištěním testů divadelních her, not a plakátů byly tehdy problémy, mladý vynálezce proto hledal jiné možnosti levného a rychlého tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis.
5. Dělení krevních skupin
close info Zdroj: DENÍK/Jan Škvára zoom_in Ilustrační foto.
Pražský rodák Jan Jánský, neurolog a psychiatr, objevil v roce 1907 čtyři základní krevní skupiny. Nezávisle na Rakušanovi K. Landsteinerovi, který objevil skupiny A, B, 0, rozeznal Jánský i skupinu AB. Neoznačil je písmeny, to proběhlo až ve 30. letech 20. století, ale přiřadil jim římské číslice I. – IV. K revolučnímu objevu se Janský dostal úplnou náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve. Během výzkumu si všiml, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř skupin. Svůj objev Jánský zveřejnil v roce 1907.
6. Obložený chlebíček
close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Obložený chlebíček. Ilustrační foto.
Obložený chlebíček uvedl na scénu pražské gastronomie počátkem 20. století pražský lahůdkář Jan Paukert. Pokrm vymyslel na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka, kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky. Skramlík byl s chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem velmi spokojen. Zákazníci lahůdkářství se o tyto výrobky vzápětí začali doslova prát. Původní velikost byla o něco menší než dnes, údajně na dvě až tři kousnutí. Později se chlebíček zvětšil do dnešní podoby.
7. Pražská šunka
close info Zdroj: Profimedia zoom_in Pražská šunka
Jako první začal pražskou šunku vyrábět řezník a uzenář František Zvěřina roku 1857, když experimentoval s naložením kýty vcelku i s kostí. Luxusní výrobek se prodával nejen v Praze, ale i v Karlových Varech a Drážďanech. Tuto delikatesu začali napodobovat další uzenáři a rozšířila se do celého tehdejšího Rakouska-Uherska. V zahraničí je tato šunka známá jako Prague Ham nebo Prager Schinken. Z hlediska výroby jde o lehce uzenou a pak vařenou vepřovou kýtu. V modifikované podobě je známá také jako šunka od kosti.