Karel Pytela jezdí do práce a každý den přitom míjí stavební firmu. Jednou si všiml, že na place jsou vyskládané cihly na paletách. To mu vnuklo myšlenku zděné lavičky. Zavolal majiteli a po chvíli si plácli.
Podívejte se, jak vyrobit zahradní lavičku ze zbytků:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
* Stoleté cihly se znaky
* Betonový základ
* Bylinky nahradí trvalkami
„Jedna cihla mě sice vyšla na deset korun, což je poměrně dost, ale jsou to zvonivky, staré a opravdu kvalitní pálené cihly. Ty už dneska jen tak neseženete. Občas je někdo prodává na internetu i za nižší cenu, ale sháněl bych je dlouho a musel bych hodně najezdit, abych je nashromáždil. Někdy jsou dražší řešení těmi levnějšími,“ přemýšlí Karel Pytela nahlas.
Stoleté cihly
Do nedaleké obce zajel Pytela třikrát a během několika hodin měl na zahradě vyskládané potřebné množství stavebního materiálu.
„Je to skvělá cihla. Je estetická a vydrží opravdu hodně. Má okolo sta let a pořád vypadá pěkně. Některé z cihel mají znaky cihelny, a tak jsem je zakomponoval tak, aby tyto značky byly na pohledové straně. Nám se to takto líbí. Pokud byste ale lavičku vyzdili z běžných cihel, může se vám to za pár let vymstít. U zvonivek se to stát nemůže. Můžete je klidně dát do půdy, kde budou ve vlhku a nic se jim nestane,“ říká s nadšením Pytela.

Proslulým cihlám se také říká klinkery. Název získaly od toho, že, když se do nich ťukne kladívkem, vydají zvuk „klink“ a krásně zazvoní. Byly a jsou vypalovány při velmi vysoké teplotě až 1200 stupňů Celsia, někdy jsou dokonce vypalované dvakrát. Díky tomu na nich vznikne pevná povrchová krusta, která je činí velmi odolnými vůči žáru i mrazu.
Nahrává se anketa …
Betonový základ
Lavičku Karel Pytela umístil na totéž místo, kde dříve stávala stará. „Betonový základ jsem udělal 33 centimetrů hluboký. Mám dostatek kari sítí, tak jsem nešetřil a dal do něj čtyři vrstvy. Až to jednou bude někdo bourat, myslím, že bude hodně rušno a nechci být u toho,“ směje se.
Samotná lavička má rozměr 180 x 90 centimetrů a padlo do ní 280 cihel, dva metráky cementu a pytel vápna.
Výroba sezení z palet:
„Na místě, kde je posezení, jsem použil modřínové dřevo. To jsem přišrouboval k rámu. Do vnitřní části, která slouží jako truhlík, jsem vložil nerezovou vanu. Mám doma ohýbačku, tak to šlo dobře. Ohnul jsem plech a použil jsem nerezové nýty,“ vysvětluje postup muž, který je povoláním svářeč a zámečník.
Bylinky nahradí trvalkami
Původně Pytela koketoval s myšlenkou, že by do lavičky zazdil drenážní trubky, do nichž by mohl dát láhev vína nebo pivo. „Pak jsem si ale řekl, že by to bylo složité a navíc na lavičku praží půl dne slunce, takže by to nakonec sloužilo jen na odkládání lahví, protože nápoje by byly zcela určitě horké,“ podotýká.
Do vnitřní části, která slouží jako truhlík, vložil Karel Pytela nerezovou vanu.
Líbí se mu ale, že lavička vyšla jen zhruba na osm tisíc korun za materiál a jeho manželka má zase radost z dalšího místa, kde může něco pěstovat.
„Teď tam máme zasazený rýmovník a bazalku, protože letos už nemá cenu kupovat nějaké kytičky. Ale příští rok hned zjara se chceme podívat na pěkné trvalky, nakoupit je a vysázet. Ať to pěkně roste,“ těší se Karel Pytela.

Jak říká, bude to krásné posezení i s květinami a nemusíte se o nic moc starat. Stačí jen pravidelně zalévat.