Kaktusy pocházejí z amerického kontinentu. V současné době rostou po celém světě, ale nejvíc jich najdete i nadále v Americe, hlavně v Mexiku, Argentině či Bolívii. Vyskytují se v tropických deštných pralesech, v nížinách, vysokých horách, stepích, polopouštích i suchých pouštích. Škála je neuvěřitelně rozmanitá – od kulatých, sloupových, s měkkými či tvrdými ostny, od úplně malých až po několikametrové.

Nejvyšší je rod Saguaro, měří až ke dvaceti metrům. Některé druhy kvetou už druhý rok, některé až za padesát let, což je případ Echinokaktusu Grusonova. Má však na sobě dlouhé zlatožluté trny, které mu dávají půvab i bez květů. U některých druhů musí zase pěstitel trpělivě vyčkat, až dorostou do určité velikosti.

Většina kaktusů patří mezi chladnomilné, mají rády světlo, ale přezimují nejlépe při teplotě 5–10 °C. Naopak rostliny, které pocházejí z oblasti Karibiku, jako je třeba kaktus rodu Melocactus, jsou teplomilné. Po celý rok vyžadují teplotu nad 15 °C a většinou nepotřebují zimní klidové období. Pokud si přivezete z Itálie nebo Řecka pichlavou opuncii, bude jí svědčit pěstování venku, protože patří mezi mrazuvzdorné kaktusy. Opuncií je kolem 300 botanických druhů a k tomu ještě přidejte mnoho vyšlechtěných kultivarů.

Nejen kaktusáře dokážou pozlobit malé trny, kterým se říká glochidy. Mají na koncích zpětné háčky, ty se při doteku zaseknou v kůži a jdou velice obtížně vytáhnout. Najdete však i druhy, které jsou téměř bez trnů.

Teplo, slunce, zálivka

Kaktusy jsou nenáročné a velmi vděčné rostliny. Abyste se mohli těšit z jejich pichlavé krásy, dopřejte jim přímé sluneční světlo na parapetu oken, která vedou na jih, západ a východ. Usaďte je tak, aby byly v nejbližší blízkosti skel. Nezapomeňte rostlinky pravidelně otáčet, aby rostly rovně a nenakláněly se za sluncem, a nabídněte jim dostatek čerstvého vzduchu, ale bez průvanu. V létě jim bude svědčit pobyt na balkoně či terase.

Je-li chladno a delší dobu neprší, mají mnohé kaktusy růstovou pauzu – většina druhů zkrátka roste v létě a v zimě odpočívá. Začít zimovat byste měli kaktusy zhruba v říjnu, aby plynule prošly přirozeným klesáním teplot. V zimě chlupatým kráskám prospěje chlad, mohou být na světle i ve tmě. Většině druhů svědčí teploty kolem 8–12 ° C. Nebojte se je umístit do sklepa, na společnou chodbu v domě nebo do střídmě vytápěné ložnice. Chraňte je před mrazem, většinou ho nesnášejí.

O zálivce ještě bude řeč, v zimě ji však rostliny nepotřebují. Rozhodně je dobré občas zkontrolovat, v jaké jsou vaši pichlaví kamarádi kondici. Hrozí především hniloba. Pokud se objeví, odstraňte napadenou část a ranku ošetřete práškem z dřevěného uhlí.

V březnu nastává čas, aby se kaktusy vrátily do tepla, na svá původní stanoviště u oken. Opět jim poskytněte dost času, aby se zvolna probouzely. Když prudce změníte prostředí a z chladné místnosti je bez nutné aklimatizace přemístíte na okenní parapet s ostrým jarním sluncem, barva se začne měnit v načervenalou a na jejich povrchu se objeví malé okrouhlé spáleniny. Zajistěte však, aby pichlavé krásky měly dost světla. Na jeho nedostatek upozorní světlezelené zbarvení mladých výhonů a jejich nepřirozený růst do délky.

Období přirozeného, zdravého růstu začíná na jaře, pokračuje v létě a končí během podzimních měsíců.

První zálivku po zimě rostlince dopřejte ve chvíli, kdy se objeví zelený vrchol a nové trny. Až teplota vzduchu stoupne nad 18 °C a substrát v květináčích je suchý, začněte mírně zalévat jedenkrát týdně. Během letních dnů bude kaktusům svědčit teplota od 20 °C do 30 °C. Zalévat potřebují kaktusy hlavně v červnu až srpnu, ale vždycky až po vyschnutí substrátu. Voda by měla být odstátá a nejlépe měkká, s malým obsahem vápníku a soli, ideálně dešťovka.

Nepanikařte a nepřidávejte zálivku ani během veder uprostřed léta, kdy pichláčky přestanou růst. U pěstování kaktusů je totiž nejčastějším problémem jejich nadměrné zalévání. S výjimkou pár druhů nesnášejí vlhký substrát, na přemokření reagují uhníváním kořenů, krabacením povrchu a odumíráním. Právě kvůli vysoké vlhkosti substrátu hrozí bakteriální anebo také mokrá hniloba, která se projevuje hnědnutím u kořenů, odkud se postupně rozšiřují žlutavé tmavé skvrny, které rychlé ničí celou rostlinu. Kvůli tomu se doporučuje povrch substrátu zasypat drobnými kamínky.

Držte se tedy zásady, že budete zalévat jednou týdně nejlépe ráno nebo navečer, a to raději jednou důkladně než často a mírně. Snažte se zaléváním napodobit kaktusům jejich původní prostředí – jednorázová závlaha a dlouhé sucho. Rostliny zalévejte vždy z vrchu, substrát provlhčíte a nechte odtéct vodu, kterou pak hned vylijte z misky pod květináčem. Na podzim snižujte zálivku a s příchodem chladného počasí už s jejím přísunem skončete.

Substrát a hnojení

Složení substrátu je dalším faktorem, který rozhoduje o úspěchu při pěstování vašich chlupatých krasavců. V zahradnictvích a hobbymarketech pořídíte namíchanou směs určenou pro pěstování kaktusů a ostatních sukulentních rostlin. Většinou je tvořena určitým poměrem tzv. světlé a tmavé rašeliny, písku, jílovitých minerálů, jako je bentonit nebo granulovaný jíl, někdy také dalších složek, třeba antuky, zeolitu, liaporu či agroperlitu. Pro pěstování méně náročných druhů bude takový substrát většinou vhodný.

Obecně platí, že musí být dobře propustný a vzdušný, s dostatečným obsahem písku a drobného štěrku. Příprava té správné pěstební směsi pro různé druhy kaktusů je trochu alchymie, co kaktusář, to jiný recept. Někdo do substrátu přidává kamínky, jiný antuku, další jehličí či mletou pemzu, jiný dává přednost čistému písku či směsi antuky a agroperlitu. Každopádně platí, že vhodná zemina by měla být především dostatečně propustná, mít vhodné chemické složení, to znamená, že by měla obsahovat všechny pro růst potřebné základní živiny, kterými jsou dusík, fosfor, draslík, a nejdůležitější stopové prvky. Pokud si chcete vytvořit vlastní substrát, můžete vyzkoušet tento návod: smíchejte třetinu štěrku či písku, třetinu rašeliny a třetinu proleželé zahradní zeminy. Prospěje mu i sterilizace při 100 °C po dobu 20 minut, stačí mikrovlnná trouba.

Chlupaté krásky sázejte do květináčů, které budou svým objemem jen nepatrně větší, než je stonek samotné rostliny. Substrát pak nevysychá tak rychle a rostlina rychleji prokoření. Nezapomeňte dno květináče vysypat třeba drobným štěrkem, drenáž se postará o zdravé kořeny. Pokud váháte, jestli pořídit nádobu z plastu, či pálené hlíny, sáhněte po plastu. Udrží déle vláhu substrátu.

Pokud přesazujete pravidelně každý rok, nemusíte používat hnojivo. Jinak stačí hnojivá zálivka maximálně třikrát do roka během vegetačního období, nikdy však na prudkém slunci i při vysušené zemině. Do přesazování se pusťte brzy na jaře nebo v létě, během stagnace růstu. Než kaktus zasadíte do nového substrátu, nechte kořeny na vzduchu několik dní zaschnout. První zálivku proveďte za čtrnáct dní od přesazení.

Tipy pro začátečníky

Mammillaria
Patří mezi nenáročné druhy, miluje slunce. Kvete drobnými kvítky ve věnci na vrcholu stonku. Patří mezi tzv. chlupaté kaktusy, které mají trny i trichomy.

Gymnocalycium
Pokud hledáte skoro „bezúdržbový“druh, jihoamerický kaktus bude to pravé. Nevadí mu nedostatek světla, snese i pobyt dále od okna. Dobře kvete. Jen pozor na šedou plíseň, na kterou jsou náchylné Gymnocalycium damsii a Gymnocalycium mihanovichii.

Rebutia
Odolná vysokohorská rostlina, která pochází jihoamerických And, je také vhodná pro začátečníky. Půvabné drobné kaktusy snášejí různá umístění, na přímém slunci před oknem, na balkoně nebo na zahradě. Spolehlivě kvetou. V období letních veder se ale nesmějí zalévat.

Astrophytum
Pokud hledáte dekorativní solitér, který vás nebude trápit svými trny, je tento mexický kaktus správnou volbou. Miluje slunce a sucho. Jeho substrát by měl být dobře propustný a bohatý na kamínky. Při dobré péči a zimování na jaře krásně kvete.

Sudový kaktus
Ferocactus stainesii / F. pilous má zářivě oranžovočervené květy a vytváří často četné odnože. V létě má rád teplé a slunné stanoviště, nejlépe na jižním okně. V zimě ho umístěte na chladné, suché a světlé místo.

Notocactus scopa
Notocactus patří také mezi méně náročné druhy. Pochází z Brazílie. Dobře roste a kvete již jako mladá rostlina. V létě dbejte na teplo, slunce a dostatek čerstvého vzduchu. Snese méně sluníčka a vzdálenější polohy od jižního okna nebo na parapetu východního okna. V zimě vyberte světlé stanoviště.