Klavíry, kožichy i pivo. Sedm slavných výrobků a značek východních Čech

Kara

close info Zdroj: Jan Bartoš zoom_in Trutnovský podnikatel Zdeněk Rinth zachránil tradiční českou firmu Kara.

Známá trutnovská kožešnická a oděvní společnost Kara se dokázala postavit z existenčních problémů zpět na nohy a díky trutnovskému podnikateli Zdeňku Rinthovi, který se stal znovu jejím hlavním majitelem, letos odvrátila hrozící zánik. Zpracování kožešin v Trutnově má dlouhou tradici a sahá až do 16. století, což potvrzují cechovní památky z roku 1567 a 1606. První továrna na výrobu kožešin se však objevila až kolem 40. let 20. století v Trutnově Poříčí.

V roce 1948 vznikla společnost Kara Trutnov. V 70. letech znali už Karu po celém světě a zákazníci se do Československa pro kožichy rádi vraceli. Vyvážely se do tehdejšího SSSR, Švýcarska, Německa, Velké Británie, USA i Skandinávie. Název Kara si trutnovský závod vypůjčil od karakulské ovce, která poskytovala cennou a luxusní kožešinu zvanou perzián či astrachán. Jejím domovem je dnešní Uzbekistán, Turkmenistán a Afghánistán.

Primátor

close info Zdroj: se svolením Pivovaru Primátor zoom_in Pivovar Primátor.

Náchodský pivovar letos slaví 150. výročí. Pivo se v Náchodě vaří nepřetržitě od roku 1872 a navazuje tak na mnoha set letou tradici pivovarského řemesla. Na zasedání městského zastupitelstva 30. června 1871 byl jednohlasně schválen návrh na stavbu pivovaru, v dubnu 1872 byl slavnostně položen základní kámen nového pivovaru. K roku 1935 se váže zavedení obchodní známky „Náchodský Primátor“. Použita byla pro nově vyráběné tmavé 12° pivo. S krátkou přestávkou je tato obchodní známka Primátor používána dosud.

Náchodský pivovar je v současnosti největším výrobcem svrchně kvašených piv v České republice. Od roku 2009 patří soukromému majiteli, v minulosti ho vlastnilo město Náchod a stát jako součást národního podniku Hradecké pivovary, Hradec Králové.

Cukrovar Hrochův Týnec 

close info Zdroj: se svolením Miloše Pekaře zoom_in Cukrovar Hrochův Týnec.

Ti dříve narození si dobře pamatují na výstavbu nového a nejmodernějšího cukrovaru v té době u nás. Základní kámen k jeho stavbě byl položen 1. ledna 1967. Jeho výstavbu i dodávky technologie zajišťovali polští stavbaři. Společnost Eastern Sugar ČR ale v roce 2006 oznámila uzavření cukrovaru s tím, že vrací svou kvótu na produkci cukru Evropské unii. Za to od ní dostane peníze (cca 60 milionů eur). V restrukturalizačním plánu se firma dobrovolně zavázala, že cukrovary zlikviduje a plochu osází zelení. Demolice areálu začala a skončila v roce 2007.

Transporta Chrudim

close info Zdroj: Archiv zoom_in Transporta Chrudim

Česká firma vyrábějící především dopravní zařízení. Sídlo bylo v Chrudimi. Zakladatelem Transporty byl František Wiesner. Dne 28. října 1945 byla Wiesnerova továrna znárodněna. Transporta i s pobočnými závody prošla fázemi národní podnik, koncernový podnik, státní podnik a akciová společnost. Výrobky Transporty nacházely odbyt nejen v tuzemsku, ale i v Evropě, Asii, Africe nebo Jižní Americe. Ještě na počátku 90. let zaměstnával podnik přes 4500 lidí a jeho obrat dosáhl v roce 1997 více než dvě miliardy korun. V říjnu 1999 na ni byl prohlášen konkurz.

Továrny mlýnských strojů Pardubice

close info Zdroj: DENÍK/Jiří Sejkora zoom_in Posledním hřebíčkem do rakve byl rozsáhlý požár z července 2002

Neslavný osud potkal známou Prokopku, kterou v roce 1871 založil Josef Prokop. Specializovala se na výrobu mlýnských strojů. Název areálu na Palackého třídě zůstal i po znárodnění, kdy se závod přejmenoval na Továrny mlýnských strojů n.p. Po privatizaci, kdy závod převzala firma Prokop, areál závodu postupně chátral. Posledním hřebíčkem do rakve byl rozsáhlý požár z července 2002. O deset let později byl areál, který se stal útočištěm bezdomovců, zbourán.

Perla Ústí nad Orlicí

close info Zdroj: se svolením Orlického muzea Choceň zoom_in Vstupní část přádelny bavlny Perla, 70. léta 20. století.

Začátky textilní výroby v Ústí nad Orlicí sahají do 19. století. Za velkým rozvojem textilního průmyslu na Orlickoústecku stály především dvě rodiny: Janderovi a Hernychovi. Díky velkému rozmachu se v 90. letech 19. století stalo město centrem bavlnářského průmyslu východních Čech, na základě toho získalo přezdívku Východočeský Manchester.

Slávu pak v minulém století šířila hlavně firma Perla, která například v sedmdesátých letech zahrnovala 15 závodů s více než 6 tisíci zaměstnanci. Barevné damašky z Perly znali i bohatí šejkové. V roce 1989 byla firma přetransformována na státní podnik, který ve svých 15 výrobních závodech zaměstnával 5239 osob.

Kolem roku 2006 ale přišly první ekonomické problémy a firma zkrachovala. Výroba skončila v roce 2009.