Výborná polská polévka z kyselého zelí:

| Video: Youtube

Zapiekanki v mnoha podobách

Zapiekanky jsou typický polský „fast food“, který si Poláci oblíbili především během komunistického režimu. Zapiekanki jsou populární prakticky v celé zemi. Jde o rozkrojenou veku, která je naplněna směsí různých přísad a ingrediencí. Poté se zapeče a nakonec dochutí – vybrat si můžete od klasického kečupu až po různé druhy bylinkových dipů.

Svou popularitu si zapiekanka získala především díky skvělé chuti a variabilitě příchutí. „Základní kombinace sice pracuje pouze se strouhaným sýrem, houbami a kečupem, ale v dnešní době už existuje řada dalších,“ píše web Prima Fresh

Je jen na vás, které zapiekanki ze stovek druhů budou pro vás ty nejlepší:

Tradiční polévka žurek 

V podstatě se jedná o polskou variantu boršče. Někomu může připomínat naše krkonošské kyselo. Kyselý je totiž žurek dost, což naznačuje už samotný název, který je odvozen z německého slova sauer, tedy kyselý, zkyslý. Velmi často se v Polsku vaří s houbami.

„Je to jedna z nejoblíbenějších, tradičních polských polévek, která je populární také u východních a jižních sousedů Polska. Tato nezaměnitelná polévka se připravuje na bázi masového vývaru a kvásku z žitné mouky,“ píše  web Gastromania

Podle webu Polish Foodies se v různých regionech přísady této pochoutky velmi liší. Někde se kromě brambor či vejce přidává také celer a další kořenová zelenina. „Stejně jako v jiných zemích v případě národního jídla je každá rodina přesvědčena, že se ten nejsprávnější a nejchutnější žurek vaří právě u nich,“ zmiňuje web xPolsko.

Stoleté krówki

Co jsou to vlastně „polské krovky“, které zná celý svět? Jde o tradiční sladkost na bázi karamelu s typicky natahující se náplň. Vyrábí se z mléka, cukru a másla. Tato směs se několik hodin vaří a mísí ve velké kádi. Poté se nalije na stůl, kde se chladí. Po několika dnech je možné ztuhlou hmotu rozřezat a zabalit do papíru. 

A ač je to k neuvěření, pochutnáváme si na nich již přes sto let. Zásluhy na vynálezu krówek se historicky připisují rodině Pomorských z Poznaně.

„Historie firmy začala v carských dobách, kdy můj dědeček Feliks Pomorski – pozdější zakladatel firmy Wytwórnia Cukierków L. Pomorski i Syn – byl jako sedmiletý chlapec poslán na studia do továrny svého strýce v Żytomierzi. Když prošel všemi fázemi práce v závodě, poznal cukrářskou profesi. V roce 1921 založil v Poznani továrnu na cukrovinky. Brzy jeho závod zaměstnával téměř 40 lidí. V té době firma vyráběla asi 200 druhů cukrovinek,“ popisuje cestu ke klasickým polským cukrovinkám Piotr Pomorski na oficiálním webu společnosti.

Mezi zmíněnými sladkostmi byly právě i krówki, které se později proslavily nejvíce.

Ptačí mléko

Když jsme u tradičních krówek, nelze nezmínit ještě jednu sladkost, kterou zná celé Polsko a Češi ji vozí domů ve velkém – ptasie mleczko, tedy ptačí mléko. Jde o malou čokoládovou tyčinku, jejíž náplň se velmi podobá bonbonům marshmallow. Prodává se ve větších papírových krabicích, kde jsou dvě patra těchto dobrot, a vybrat si můžete z mnoha příchutí.

V Polsku tuto sladkost vyrábí cukrářská společnost E. Wedel. Jde o poměrně starou tradici, protože ptasie mleczko vyvinul v roce 1936 cukrář Jan Wedel, jak popisuje web Polish Foodies. Při troše snahy je možné vyrobit si ptasie mleczko i doma. 

Pirohy s náplní

Pierogi, tedy pirohy, jsou plněné nekynuté knedlíky, které se podávají tradičně v půlkruhovitém, trojúhelníkovém, případně obdélníkovém tvaru. Naplněny mohou být opravdu vším. Seženete slané, sýrové, ale třeba i jahodové pierogi s lahodnou smetanou. Každý typ má charakteristickou barvu podle toho, z čeho je vyrobený.

„Nejčastěji můžete ochutnat tvarohové, s mletým masem, klasicky s houbami a nesmí chybět ani náplň z kysaného zelí či bramborová. Poláci jí pierogi vařené či smažené a namáčejí si je v rozpuštěném másle nebo v kysané smetaně,“ popisuje kulinářský blog SIMI foodblog

Pierogi jsou knedlíky nekynutého typu, které zasytí i chutnají:

Největší evropské koblihy

Největší evropské koblihy se vyrábějí v Polsku. Nazývají se paczki a jsou trochu jiné než koblihy, na které jsou Češi zvyklí. Více se experimentuje s příchutěmi, takže vedle tradiční marmeládové můžete zkusit i třeba šípkovou nebo pudinkovou.

„Těsto na paczki se vyrábělo v Polsku od středověku. V 18. století se za vlády krále Augusta III. stalo lehčím a houbovitějším. Traduje se, že král nechal přijet do Polska francouzské kuchaře, aby původní recept změnili,“ píše web Polish Foodies.

V Polsku se paczki tradičně smaží ke konci masopustu, především na takzvaný Tučný čtvrtek. S tímto dnem je spjatá i tradice, že člověk může sníst nejen koblih, ale i jiného jídla, kolik jen chce.

Żubrówka na zapití

Na závěr něco na zapití. Żubrówka je polský alkoholický nápoj, který je notně aromatizován bylinnými přísadami. Základem je tomkovice vonná, která roste v Bělověžském pralese. Bylinu rádi spásají zubři, od čehož je odvozen i název nápoje. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 37,5 a 40 procenty.

Historie značky sahá přinejmenším do 16. století, ačkoli se nacházejí i záznamy z mnohem dřívější doby. „Jde o jednu z nejstarších registrovaných značek vodky na světě. Základem je vysoce kvalitní žito, jehož pěstování se věnuje 40 polských rodin,“ informuje web Warehouse

Opět platí, že vybrat si můžete z mnoha příchutí, například s javorovým listím, s dubovou kůrou nebo borovicovým jehličím.