Do roku 1989 nesl název Jiskra a mužstvo působilo na okresní úrovni. V popřevratové době jsme ho mohli v novinových tabulkách registrovat také s označením FC AMA. Klub totiž na tehdejší dobu štědře sponzoroval „veselský “ chalupář z Prahy Ivan Martínek, který zde také řadu zápasů odkopal a tým hrál v polovině devadesátých let dokonce dva roky 1. B třídu. Jeho dres oblékali i bývalí ligisté ze Slavie Praha P. Herda a Pauřík.
Dostatek užitečné práce na funkcionářském poli vykonal v tomto období další „Veselák“ Jiří Jiřička.
Pak však přišel sestup zdejší kopané do fotbalových nížin. Po několika letech v okresním přeboru či soutěži fotbalové Žeretice dokonce nepodaly přihlášku do nového ročníku a možná se i uvažovalo o zrušení jednoho z nejkrásnějších hřišť v širokém okolí. Naštěstí byla nablízku dlouholetá (i současná) duše žeretické kopané Lubomír „Luba“ Stryal. Hlavně díky jemu tak fotbalové bezvládí trvalo pouze rok (a kopaná se tady hraje závodně do dnešních dnů).
Fotbaloví pokračovatelé (již jako FC Žeretice) absolvovali několik sezon v soutěži, v ročníku 2005/2006 si „střihli“ jičínský přebor, nyní opět „válí“ o patro níže, i když na postup výše pomýšlet nemohou.

Upravený areál

Návštěvník zdejšího areálu může také zaregistrovat, že se v poslední době hodně udělalo i mimo hřiště. Vylepšily se prostory sociálního zařízení, během mistrovských zápasů je pravidelně k dispozici teplé občerstvení, pivo či nealkoholické nápoje. Dokončeno bylo také zastřešení prostoru k občerstvení, kolem hřiště je vkusně natřené zábradlí a za brankami mohou fanoušci spatřit vysoké sítě k zachytávání balonů. A trávník, ten je perfektní od přírody (vloni na podzim si ho vybral pro „domácí“ mistrovské zápasy tým z Nové Paky, účastník krajského přeboru). A tak jediná vráska na čele místních bafuňářů pramení z toho, že zde není již po řadu let registrována žákovská či dorostenecká jedenáctka. Ale i v tomto se snad blýská na lepší časy. Od jara se těm nejmenším, zatím v tréninkových jednotkách, svědomitě věnuje již jednou zmiňovaný „Luba“ Stryal, fotbalový obětavec a nadšenec každým coulem. Ve čtyřicetileté historii prošlo fotbalovými Žereticemi vůbec velké množství obětavých funkcionářů, skvělých plejerů, ale i dříčů, kteří dělali pro úspěch mužstva v zápasech maximum. Těm všem patří zpětné díky za to, co pro slávu kopané v obci udělali a mnozí ještě vykonají. Zkrátka, fotbal v Žereticích stále žije a musí se s ním počítat! Přejeme mu do dalšího období hodně zdaru.

Čtyřicátiny

Vlastní oslavy „čtyřicátin“ proběhly na úrovni. Vše rozehráli žáci RMSK Cidlina v duelu s vrstevníky Jiskry Hořice. Přestože v úvodu byli více aktivní Hořičtí, tak se po závěrečném hvizdu radovali soupeři z těsného vítězství 5:4. V následném fotbalovém klání předvedli jednoznačně více sportovního kumštu, poněkud mladší a více sehraní a běhaví hráči SG Hořice, kteří deklasovali domácí tým v poměru 8:2. Třikrát byl za vítěze úspěšný Trávníček, který v minulosti obouval kopačky m. j. i za nedalekou Milíčeves. Závěrečný duel obstaral současný (a posílený) domácí výběr, hrající okresní soutěž s hokejisty Hradce Králové, z nichž většina odehrála i jedinou sezonu v barvách Hradce v hokejové extralize v ročníku 1993/94. Utkání mělo po celých 90 minut nasazení, řadu rušných momentů před oběma brankami a skončilo pak spravedlivou remízou 3:3. Za hosty byl úspěšný dvakrát Ficenec, jednou Koreček a za domácí stříleli bývalí, pro tento přátelský mač zapůjčení, hráči Jančák 2 a Trejbal. Po sportování se pilo, jedlo, tančilo a živá hudba byla slyšet ještě hluboko po půlnoci.
V následujících dvou dnech čtenářům ve stručnosti přiblížíme začátky založení oddílu, největší úspěchy i hráče, kteří oblékali dres.