KOMENTÁŘ: Slavia využila (ne)atmosféry a předvedla kvalitu. Postoupila právem

Osobnost Deníku

Jičín potrápil Náchod. „Štěstí je proti nám, ale nevzdáme se,“ říká Fidrich

Konečné skóre 0:3 vypadá jasně, ale tentokrát je trochu zavádějící. Fotbalisté Jičína ve…

Přečíst článek >

Vím, že v pohárové matematice výsledek 0:0 není do odvety vůbec špatný, ale prostě jsem pořád o něco víc favorizoval třetí tým anglické Premier League (60:40). To fanoušci Sešívaných byli opačného názoru - o postupujícím do osmifinále Evropské ligy měli jasno. I samotní hráči věřili v úspěch. A jak se nakonec ukázalo, právem. Slavia na anglické půdě zvítězila 2:0 po výborném výkonu. Mezi šestnáctku nejlepších týmů této prestižní soutěže ji dovedlo několik faktorů:

1. Týmový výkon: Nedá se říct, že by vyčnívaly nějaké individuality. Samozřejmě, hodně se hovoří o kometě jménem Sima či o druhém střelci Provodovi, nebo o mladém stoperu Zimovi, ale i o dalších. Myslím si, že v tomhle případě vyzdvihovat jednotlivce by nebylo fér. Viděl jsem tam především perfektní týmový výkon, který snesl všechny nejpřísnější měřítka. Ten v konečném součtu předčil Leicester. Bojovnost, nasazení, ochota, hlad po vítězství, fotbalovost, ale i spoustu dalších pozitiv přinesl čtvrteční výkon Pražanů.

2. Defenziva: Za 180 minut nedostat od špičkového anglického týmu gól, to klobouk dolů! Už dávno není defenzivní práce jen o čtyřech obráncích a skvělém brankáři, v tomto případě spolehlivém Kolářovi. Je to práce celého týmu. I hroťák Kuchta se musí zapojovat do bránění, které začíná už na půlce soupeře. Přesto si dovolím se trochu zastavit u oné obrany. Bah ukazuje, že to byl perfektní kauf a dokonalá náhrada za Coufala. Pravá strana patřila jemu. Létal nahoru - dolů, měl hodně důležitých obranných zákroků. Kúdela ví, že není úplně nejrychlejší, ale vynahrazoval to jinak. Hrál dobře pozičně, měl solidní hlavu, nechyběl mu potřebný důraz, byl jistý v rozehrávce. Mladičký Zima navázal na domácí mač. Nezalekl se hvězdného Vardyho a splnil přesně to, co se od něho očekávalo. Kapitán a reprezentant Bořil si zase pohlídal levou stranu a vyrážel podporovat ofenzivu. Zkrátka vše klaplo tak, jak mělo. Lišky si moc šancí nevytvořily.

3. Sebevědomí: Už jen to, že si Sešívaní do odvety věřili, naznačuje jejich vnitřní rozpoložení. Jednoznačně věřili v úspěch a s tím do odvety šli, nikdo nebyl pos…. Myslím si, že na psychické pohodě a sebevědomí týmu má největší podíl trenér a práce jeho realizačního týmu. Trochu nervózní mi přišel snad jen Hromada, ale vzhledem k tomu, že nemá jisté místo v základní sestavě, se to snad i dá pochopit. Z ostatních čišelo zdravé sebevědomí, nikoliv to přehnané. Po svém příchodu na plac mě zaujal střídající Oscar, který si dělal z protihráčů slalomové kužely.

Podkrkonošské sparťany Leicester zklamal. Slávisté chtěli znovu soupeře z Anglie

4. Prázdný stadion: Tohle byla velká výhoda a Slavia ji dokonale využila. V Anglii se jen tak nevyhrává, zvlášť když je plný stadion. Fanoušci jsou na ostrovech dvanáctým hráčem. I když jejich miláčkové prohrávají, dokážou je vrátit zpátky do hry. Stačí jeden povedený skluz a diváci jsou schopni vnitřní nastavení hráčů úplně otočit. Jenže to tentokrát neplatilo a ani nemohlo. Hráči Leicesteru mi přišli bez šťávy, hlavně po první inkasované brance. Místo toho, aby přidali v jízdě, tak to postupně zabalili, byli podráždění a nechtěli se porvat o zvrat. Nebo na druhou stranu jim to Slavia prostě a jednoduše vůbec nedovolila.

5. Taktika: Trenér Jindřich Trpišovský se opět ukázal jako velký stratég a dost možná si do budoucna řekl o místo v Premier League. Hráči dokonale plnili jeho pokyny, věděli, co mají na soupeře praktikovat. Chvílemi nikam nespěchali, ale když bylo potřeba, tak zabrali a dokázali napadat soupeře třeba i na jeho velkém vápně. Na silného soupeře byli velmi dobře připraveni, po všech taktických stránkách. Soka měli skvěle přečteného a to nešlo o žádné nazdárky.

6. Začátek bez úhony: Stejně jako doma, tak i v Anglii se Pražanům nepovedl začátek a do provozní teploty se dostávali postupně. Když pak dokázali přepnout na vyšší stupeň a už nepovolovali. Bylo nesmírně důležité a možná i klíčové, že v obou případech neinkasovali. Kdo ví, jak by se dvojzápas vyvíjel.

7. Kvalita: Náš nejlepší tým versus třetí nejlepší celek možná nejlepší ligy světa. Rozdíl? Ano, Slavia byla v konečném součtu o fous lepší a to i když se podíváte na předváděnou hru. A to se nečekalo. Jednoznačně ukázala, že se může měřit i se špičkovými evropskými týmy. Zároveň si na sebe ušila bič a bude potřeba to potvrdit, třeba hned v osmifinále Evropské ligy.

8. Fyzická připravenost: Jak v prvním, tak i ve druhém střetnutí mi přišlo, že Slavia byla po změně stran živější, do hry dala víc energie. Ono je známé, že hráči jsou skvěle fyzicky připraveni, ale že přeběhnou anglický celek na jeho půdě? To bych zrovna neočekával.

Senzaci viděl i herec Connery. Slavia se může inspirovat u Žižkova