Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Kdysi odepisovaný gólman je od loňské postupové sezony nepostradatelným článkem Pilného družiny a po sedmnácti vychytaných nulách ve FNL čaruje i v nejvyšší soutěži. Při ligovém debutu udržel čisté konto na hřišti Bohemians 1905 a se spoluhráči se radoval z nečekaně vysoké výhry 3:0.

Máte za sebou moře důležitých zápasů. Ten nedělní v Ďolíčku vám ale navždy utkví v paměti. Byl první prvoligový. Cítil jste před ním zvláštní chvění?
Jednalo se pro mě asi o nejdůležitější zápas v kariéře. Nebyl jsem úplně v klidu, na druhou stranu ale ani extra nervózní. Spíš jsem se hrozně těšil a nemohl se dočkat až budu na hřišti.

Sám jste po postupu řekl, že by se jednalo o splněný sen. Proběhlo při nástupu na trávník něco ve smyslu: Konečně ten start mám?
Někde v hlavě jsem to měl. Je to odměna. Moc si toho vážím.

Bylo v něčem těžší se na ligový debut připravit. Nemusel jste zahánět třeba i bludné myšlenky?
To ne. Bylo to podobné jako vloni na začátku druhé ligy, kdy jsem také musel dokazovat, že tlak ustojím. Extra jsem se tím nezabýval. Koncentroval jsem se jako vždycky a šel do toho s čistou hlavou.

Výhra na Bohemce musela být o to sladší, že jste udržel nulu.
Hřeje to, hřeje. Prvních dvacet, třicet minut jsme se celý tým museli malinko srovnávat. Šlo o první zápas sezony, na stadionu panovala bouřlivá atmosféra. Pak už jsme se rozkoukali. Začali jsme se dostávat do šancí a náš výkon šel nahoru.

Tým jste za stavu 0:0 podržel zákrokem proti střele Havla, který se ocitl zcela sám v pokutovém území. Byl to klíčový moment pro psychickou pohodu v dalším průběhu utkání?
Pomohlo mi to. Viděl jsem, kam chce střílet. Mohl jsem si nakročit. On to tak naštěstí udělal.

A potěšil asi i neuznaný gól domácích pro ofsajd v 8. minutě…
Hráč byl přede mnou sám. Doufal jsem, že tam v době kopu stál a asistent to mává. Když jsem na to zpětně koukal, tak se o ofsajd asi jednalo.

Veledůležitý byl vedoucí gól Pázlera z trestného kopu. Z pohledu brankáře to asi lépe trefit nemohl, že?
(směje se) Honzík tyhle střely má. Trefil to opravdu parádně. Abych ale řekl pravdu, hrozně jsem věřil, že by to mohl takhle krásně uklidit.

Po zápase propukla na hřišti obrovská radost. Cítíte z týmu zdravou touhu dokázat, že Hradec není v lize do počtu?
Je to podobné jako rok před tím. Snažíme se dokazovat něco, co se od nás extra nečeká. Jsme trochu podceňováni, což je výhoda. Na všech je znát enormní snaha a touha se zviditelnit.

V sobotu vás čeká první domácí utkání v mladoboleslavském exilu. Jak vám sedí tenhle stadion?
Je to pěkný fotbalový stánek. Tribuny jsou blízko, člověk cítí kontakt s hledištěm. Hned vás to vtáhne do hry. Ohromně se těším.

Přijede silný Jablonec…
Bude to jiné než s Bohemkou. Jablonec má ohromný tah na branku. Karvinou jednoznačně přestřílel. Musíme se pořádně připravit.

Sebeuspokojení z první výhry asi nehrozí, že?
V kabině si z toho už děláme trochu srandu. Pořád dokola si říkáme jedno jediné slovo: pokora, pokora, pokora. Víme, za čím jdeme. Máme první tři body, ale potřebujeme jich mnohem víc.

Největší hrozbou se zdá být útočník Tomáš Wágner, který se v duelu s Karvinou blýskl hattrickem. Určitě si ho už mapujete…
Nejde jen o něho. Je tam i Doležal a další kvalitní hráči. Soupeře bereme jako celek. Osobní přípravu mívám, ale detaily si nechám pro sebe. Pokud necháme na hřišti maximum, půjdeme do toho naplno a budeme bojovat jeden za druhého, pak nemám o výsledek strach.

V Hradci by na zápas po povedeném vstupu dorazilo moře fanoušků. Kolik jich očekáváte v Boleslavi?
Nedokážu si to dost dobře představit. Číslo říkat nebudu. Doufám, že nás přijedou povzbudit v co největším počtu.