Kopaná se zde hrála již ve válečných letech 1942 – 1945. Téměř veškerá aktivita byla protektorátními i okupantskými úřady zakázána, hlavně Sokol. A tak se i v Češově parta mladíků dohodla, že svůj volný čas věnují fotbalu. Dosahovali dobrých výsledků, jak praví záznam v kronice.
Ovšem po válce odešli téměř všichni na vojnu a po jejich návratu nebyl na kopanou, a sport vůbec, čas.

Dlouhých osmnáct let trvalo, než vesnice u Češovských valů „propadla“ znovu fotbalu. V roce 1963 dal impuls vznik dalších tělovýchovných jednot v okolí – Popovice, Kozojedy, Jičíněves apod.

Problémy nastaly s výběrem pozemku pro hřiště. Začalo se s obnovou plochy „na Holi“, nebo také „Šutrák“, tam se hrálo za války. Ovšem tento prostor byl zarostlý stromy.

Vše bylo vyřešeno, a tak do sezony 1963/64 nastoupil nový tým TJ Češov. Jeho páteř tvořili domácí mladíci: Melichárek, Vitík, Lukáš, Kořínek a další. Také přišlo několik hráčů ze Sokola Jičíněves, což v tamním „výboru“ nadělalo dost zlé krve. Konkrétně přišli Mlejnek, Řeháček, M. Páv, Jaroslav Havelka, Jindřich Havelka.

První zápas TJ Češov – Sokol Kozojedy skončil 6:1 a sestavu vítězného celku tvořili Vitík – Mlejnek, Knap, Rychtera – J. Kořínek, Řeháček – Václav Kořínek, Jindřich Havelka, Bajer, Melichárek, Vladislav Kořínek (Jampílek). Pouhých pět let trvalo Češovu, aby postoupil do okresního přeboru. V polovině sedmdesátých let značně omlazené mužstvo (J. Lukáš, Vl. Mydlář, Sušírové…) hrálo se střídavými úspěchy okresní přebor.

Přišla sezona 1976/77, první místo a postup do I. B třídy. Celou sezonu však absolvovalo mužstvo v nedalekých Žereticích z důvodu terénních úprav hrací plochy v Češově. Sezona však skončila těsným sestupem. V těchto letech už nastupoval jen jeden hráč z roku 1963, a to Jaroslav Havelka. Po sestupu však Češov znovu bojoval o špičku okresního přeboru. Nejčastější sestava byla Jan Vrabec – Šoltys, Novák, Fr. Páv, Vl. Vrba, Jiří Sušíř, Josef Lukáš, Jiří Jór – Josef Vrabec, L. Sušír a Skřivánek. (sk)
(pokračování zítra)