Začátkem 80. let hrál Češov opět špičku okresního přeboru. V sezoně 1982/83 ho vyhrál a postoupil do I. krajské třídy, ta po reorganizaci soutěží nahradila I. B třídu i I. A třídu. Sezona v „kraji“ začala dobrými výsledky, po podzimu šesté místo. Ovšem na jaře se na ně nepodařilo navázat. Byl z toho znovu sestup. Tentokrát však velice těsný. Při bilanci vzájemných utkání se udrželo Kopidlno na úkor Češova. Stačilo alespoň jednu z těsných jarních porážek změnit v remízu, jediný bod by stačil! Slabou náplastí pro češovský oddíl ze sestupu bylo prvenství v soutěži slušnosti.

Po sestupu hráli Češovští vždy do čtvrtého místa a byli štikou okresního přeboru. V té době startují i mládežnické týmy žáků a dorostu, dosahují zajímavých výsledků. Postupně z kádru odcházely dlouholeté opory, jako F. Páv, F. Šoltys, J. Skřivánek… Z této generace zůstal v mužstvu již jen Jan Vrabec.

Začátek 90. let nezastihl mladé mužstvo Češova v dobré kondici. V sezoně 1991/92 sestoupil nyní už SK Češov (návrat k původnímu názvu z války) do okresní soutěže. Nedaří se ani v dalších letech. Krize se naplno projevila v roce 1996, kdy Češov utržil několik vysokých až ostudných porážek (jedna za všechny 17:0 na Pecce). Potěšily výsledky dorostu. V sezoně 1997/98 vyhrál okresní přebor před Libání, ale za rok se však již takto „uzoučký“ kádr rozpadl.

Přelom tisícíletí přinesl vzestup. Muži postoupili po deseti letech do přeboru (dobré bylo zejména jaro 2003). Tým každým rokem měnil svou tvář, stálicemi jsou R. Vaněk, Melichárek a Kořínek. Po sestupu do okresní soutěže, kterou hraje dosud, věří fanouškové, funkcionáři i hráči, že přijde zlepšení.

V létě 1987 dva češovští fotbalisté prokázali hrdinský čin. Josef Lukáš a Václav Šťastný zachránili před utonutím v rybníku šestiletého Petra Hakena. Zavedli tonoucímu umělé dýchání a zachránili mu život. Petr se stal v pozdějších letech hráčem Češova. (sk)