Dvanáctá pozice se třiceti šesti body na kontě. To je výsledek, na který v letošní sezoně krajského přeboru dosáhli fotbalisté Jiskry Hořice. Pro nováčka soutěže byla prvotním cílem záchrana v soutěži, což se podařilo.

Svoje hodnocení a postřehy poskytl současný hlavní trenér ZBYNĚK BAREŠ, jenž k A mužstvu přišel společně s Radkem Palmem. Oba odkoučovali pět posledních kol v sezoně, přičemž Bareš ještě zároveň vedl hořický dorost. Trenérské duo by mělo u týmu pokračovat i v příštím ročníku.

Jak obecně hodnotíte umístění a celkové výkony týmu v letošní sezoně?
Objektivně mohu hodnotit posledních pět zápasů – i přesto, že jsem kluky vídal na tréninku po celou sezónu a viděl některé domácí zápasy. Bylo to nahoru a dolů – špatný vstup do sezóny, pak série bodů s týmy ze spodku tabulky. Na jaře to bylo podobné – cenné výhry nad Jaroměří, Bělohradem, Provodovem, naopak ztráty doma s Chlumcem, Kostelcem n. O. a Novým Městem.

Cíl (záchrana) byl splněn. Panuje tedy spokojenost?
Měla by to být taková spokojenost se vztyčeným ukazováčkem do další sezóny. Nikdo přece nechce padat dolů a sám se nikdo neporazí.

Co Hořicím chybělo k tomu, aby se pohybovaly v tabulce výše?
Jednoznačně koncový útočník, kterému by stačily tři šance na dva góly. To se pak samozřejmě hraje i lépe celé obraně. Je to dlouhodobější problém. Na druhou stranu rozumím tomu, že kvalita stojí peníze a je nesmysl, aby přišel někdo, kdo udělá díru do rozpočtu klubu za cenu dvaceti vstřelených branek.

Po sérii porážek jste přišel k týmu pět kol před koncem. Co jste si před svým přesunem k A mužstvu říkal?
Přišli jsme dva – já a Radek Palm. Sám jsem to dělat nechtěl, navíc jsem pořád měl na starosti U 19. Bylo by asi těžké na posledních pět kol sehnat někoho mimo klub, takže jsem to spíš bral tak, že se musí sezóna dojet, ideálně zachránit a pak se uvidí. Nic zásadního se změnit krátkodobě nedá, snad jen motivace. Naštěstí mám chápající manželku, takže se to zvládlo.

Jakou úroveň má podle vás současný krajský přebor?
Myslím, že dobrou a Hořice by měly dělat maximum, aby přebor hrály – zvlášť, když ho hrají se svými odchovanci – takových týmů moc není. Divácká podpora je také nad průměrem. Pokud polevíš nebo chybuješ, tak tě soupeř ztrestá – viz poslední zápas v Broumově. Tady už je na hřišti vidět, kdo to v sobě má a kdo ne.

Zaujal vás nějaký tým v soutěži? Čím?
„Cidlina má propracované standardní situace a velmi kvalitní zautomatizovaný přechod do útoku. Rychnov – velmi dobrá součinnost zálohy a útoku. Hrají prakticky poslepu, útočníci o sobě vědí, vyhoví si.

Asi není tajemstvím, že budete u týmu pokračovat i v další sezoně. V podstatě zanedlouho startuje letní příprava. Na co se budete chtít s týmem nejvíce zaměřit?
Doufám, že budeme pokračovat jako duo, sám bych to dělat nechtěl. Součinnost a rychlejší-agresivnější přechod do ofenzivy, samozřejmě ne na úkor toho, že budeme dostávat dva a více branek za zápas. Na můj vkus hráči málo na hřišti komunikují a pokud ano, tak v situacích, kdy je už pozdě. Kondici a pracovitost považuji za základ.