Tři dny před začátkem soutěže se pro nedostatek hráčů odhlásil tým Žeretic a udělal tak organizátorům menší problémy. Po druhém kole ze soutěže odstoupilo mužstvo Valdic – ze stejného důvodu jako Žeretice. To samozřejmě zapříčinilo zeštíhlení soutěže na pouhých osm týmů. Dvoukolový systém každý s každým zůstal zachován, přibyl však bonus v podobě sehrání „finálových utkání". Po odehrání základní části (14 kol) svedli sousedé v tabulce boj o konečná umístění.

Skvěle si vedl především tým Šenkýřů, který ve dvanácti po sobě jdoucích utkáních nenašel přemožitele, když navíc neztratil ani bod! V posledních dvou kolech základní části pak v oslabených sestavách body „poztrácel", přesto ho suverénní první místo poslalo do finále. Šenkýři obdrželi nejméně branek, za skvělou defenzivu pak převzal ocenění nejlepší brankář Radek „Šaňo" Drusan.

V souboji o první místo vyzval Šenkýře asi nejfotbalovější tým nereligy – Chomutice. Ty stejně jako v minulé sezóně vstřelily nejvíce branek, v pohodě si hlídaly druhou pozici a v optimální pohodě soupeřům z druhé poloviny tabulky „nadělovaly". Až na jeden případ. Získaly tak zasloužené druhé místo po základní části.

Další velmi kvalitní celek, Ronal, si i vinou zranění a nekompletního kádru letos nedělal ambice na souboj o příčku nejvyšší. Konstantní výkony a výsledky mu vynesly třetí místo, tudíž pozici pro boj o pomyslný bronz.

NA BRAMBOROVÝ FLEK SPADL LOŇSKÝ VÍTĚZ

Byl to SportClub, který tak jako nemálo mančaftů před nimi okusil „mistrovskou kocovinu". V určité fázi sezóny dokonce hrozila absence týmu v bojích o medaile. Kvalitní a zkušený kádr však zabral. Překvapila ale statistika obdržených branek, když byl téměř vždy nejméně inkasující tým v této činnosti až na pátém místě.

Vítěz druhé poloviny tabulky, Javůrkova louka, jednu chvíli zle proháněla SportClub. Tradičně se opírala o dobrou defenzivu a všechny soupeře dokázala potrápit. Javoři však malinko zaspali konec soutěže a rozdíl mezi nimi a „horní polovinou" byl nakonec značný.

Drtivý a příjemně překvapivý závěr pak předvedlo Kopidlno, které vypadalo „na sestup". Senzačně pak vypadá remíza v průběhu soutěže s Chomuticemi. Na druhou stranu byl počet inkasovaných branek alarmující. Šestý flek po základní části čekal asi málokdo.

Sedmá Jičíněves předvedla „klasiku". Nejvíce hráčů na soupisce, nejméně ve hře a na lavičce. Nejvíce obdržených gólů, individuálně parádní výkonnost a snaha kapitána Martina Dolečka však ani letos nenašla u většiny spoluhráčů pochopení.

ROBOUSY POSLEDNÍ. JAK TO JE MOŽNÉ?

Nemají střelce, ofenzivní kometu, proto. V prvním kole zle pozlobily Šenkýře, doma sahaly po bodu s Chomuticemi. Veskrze vyrovnané zápasy však prohrály. Takto ve zkratce proběhlo úvodních čtrnáct kol fotbalové nereligy. Pochvalu, ale „obrovskou", dostali všichni rozhodčí, kteří odvedli nadstandardní práci.

Stejně tak potěšil divácký zájem, který leckdy převýšil návštěvnost krajského přeboru v Jičíně. Kvalita některých utkání pak byla, stejně jako loni, hodnocena „výkonností minimálně okresním přeborem, sem tam i spodkem 1. B třídy". A jak to nakonec v „play-off" dopadlo? Co individuality, střelci, stěžejní hráči?

MARTIN PETRGÁL OPĚT NEJLEPŠÍM STŘELCEM

Nejjednodušší hodnocení jednotlivců se někdy nazývá „král střelců", kdy góly útočně laděných hráčů lze statisticky spočítat. Nejvíce branek, stejně jako loni, nastřílel Martin Petrgál. V posledních čtyřech ročnících si tak „nasadil třetí korunu" pro nejlepšího střelce. V roce 2014 mu ji sebral výborný fotbalista Zdeněk Fejfar (tentokrát dělící se o druhé místo), který však není a nebude (škoda pro celý regionální fotbal) zcela zdravotně fit. S ním se na pozici „stříbrné kopačky" prosadil Jiří Vobořil.

Celkově se v Top ten objevila očekávaná jména, raritou pak bylo osmé místo a devět gólů Vladimíra Kalendy, který nastoupil k pěti zápasům. Střelci se počítají jednoduše, ale co další výrazné individuality? Mezi brankáři triumfoval Radek Drusan, který zazářil a marně by se hledala jeho výraznější chyba.
A jak to vlastně celé dopadlo?

OBRÁCENÉ POŘADÍ

Jednozápasové „finálové" boje o umístění přinesly neskutečnou statistickou zajímavost. Ve všech čtyřech duelech totiž vyhrály hůře postavené týmy! Mistrem nereligy se stal tým Chomutic, když skvělým výkonem srazil Šenkýře, kteří však podali statečný a vyrovnaný výkon. Konečný bronz SportClubu byl pak pro tento tým odměnou za výborný finiš.

Ronal (poražený z duelu o třetí místo) tak bude muset potrénovat a konečně prodat sílu kádru a hráčský potenciál v následujícím roce. Kopidlno si pohrálo s Javory a nakonec se radovalo z výborného pátého místa. Robousy pak daly v rozhodující utkání čtyři góly a obsadily tak sedmé místo.
Konečné pořadí: 1. Chomutice, 2. Šenkýři, 3. SportClub, 4. Ronal, 5. Kopidlno, 6. Javůrkova louka, 7. Robousy, 8. Jičíněves.    (kr, re)