I když Lukáš Holík ani Petr Hronek náročného kouče v předcházejících duelech příliš nepřesvědčili, třetí varianta dopadla skvěle.
Dvacetiletý univerzál Libor Holík dostal poprvé od svého návratu z Jihlavy šanci v základní sestavě a důvěru splatil tím nejlepším možným způsobem.

Mládežnický reprezentant odehrál proti Spartě výborné utkání, a i když v prvním poločase zazdil vyloženou šanci, patřil v sobotním duelu k nejlepším hráčům Zlína, přitom nastoupil na nezvyklé pozici středního záložníka. „Vždycky to může být lepší. Cítil jsem se ale dobře, myslím, že jsem odvedl maximum. Jenom některé ztráty byly zbytečné,“ uvedl skromně odchovanec sousedního Slovácka, který prošel Slavií, Karvinou a Jihlavou.

Na konci podzimu se zabydluje v sestavě Zlína, svoji pozici v mužstvu ani po víkendovém triumfu nepřeceňuje. „Jsem hlavně rád, že jsem dostal šanci v základní sestavě a že jsme vyhráli. Co bude dál, neřeším,“ zůstává Holík v klidu.



Překvapilo vás hodně, že jste nastoupil od první minuty?
Já jsem se to dozvěděl už ve čtvrtek na tréninku, kdy jsme tento systém cvičili. V pátek jsem to věděl jasně, takže jsem se na to připravoval. Jsem moc rád, že jsem dostal šanci.

Měl jste velkou trému?
Správná nervozita tam je pokaždé, ale jak se písklo do píšťalky, tak mě to přešlo a už jsem si zápas užíval.

Z tribuny mi přišlo, že hrajete čím dál lépe. Cítíte to stejně?
Mám z toho podobný pocit. Taky si myslím, že to ke konci utkání z mé strany bylo lepší než na začátku. V závěru jsem už ale chytal křeče, tak jsem byl rád, že jsem mohl vystřídat.

Vy jste spíš krajní obránce či záložník, proti Spartě jste ale hrál uprostřed hřiště. Byl to pro vás velký nezvyk?
Byl jsem sice ve středu zálohy, ale hrál jsem spíše z kraje, při útočné fázi jsem měl zase jiné úkoly. Trenér mi všechno vysvětlil, takže to bylo v pohodě. Sice jsem tam měl zbytečné střely, které jsem mohl dohrát do kombinace, ale to si potom ukážeme na videu.

Mně přišlo, že jste střílel snad z každé pozice a nejvíce ze všech hráčů Zlína. Je to tak?
Já jsem to chtěl zkoušet, protože tráva byla mokrá, mohlo tam něco spadnout. Ale vždycky mi to ulétlo někam na tribunu.

Jak jste vůbec viděl utkání?
Nemyslím si, že by Sparta byla herně lepší. My jsme plnili pokyny trenéra, doráželi jsme soupeře ve správných prostorech a hlavně jsme dali gól, takže jsme si zasloužili vyhrát. Sparta na rozdíl od nás branku nevstřelila. Sice hrála na míči, ale my jsme měli větší šance. I já jsem jednu příležitost spálil. Vyhráli jsme zaslouženě.



Překvapilo vás, že Sparta v závěru odpadla?
Já si myslím, že to bylo naším pohybem a aktivitou. Hráli jsme doma, hnali nás výborní fanoušci, což nám při tom běhání a presování pomohlo.

Jak byste popsal vaši tutovku v první půli po parádní kombinaci?
Tohle cvičíme i v tréninku. Takové šance musím proměňovat. Sice jsem to měl na slabší nohu, ale měl jsem to lépe umístit.

Po čtyřech zápasech jste zvítězili. Spadl z vás velký balvan?
Jsou to důležité body. Potřebovali jsme vyhrát. Že se to povedlo doma se Spartou, o to je to ještě lepší. Od tohoto výsledku se můžeme jenom odrazit. Výhra nás může nakopnout.

Euforie po gólu Beauguela byla velká, že?
Prožíval jsem to hodně, protože se asi pokaždé nepodaří doma Spartu porazit. Bylo to úplně super.

Jak těžké bude potvrdit výkon se Spartou i ve zbývajících podzimních zápasech?
Těžké, na druhé straně je to cesta. Toto nasazení si musíme přenést do jiných zápasů. Zatím se nám to celkem daří, i když poslední zápasy skončily remízami. Teď věřím, že začneme vyhrávat.

Díky těsné výhře jste si upevnili pozici v elitní šestce. Zůstává vaším cílem?
Určitě. Chceme hrát nahoře, ne dole.

Je výhoda, že za týden s Karvinou hrajete zase doma?
Podle mě je vždycky lepší, když se hraje doma než venku. Sebevědomí musíme mít, ale neznamená, že když je Karviná v tabulce dole, že to bude lehký soupeř. Musíme hrát tak, jako proti Spartě. Nesmíme nic podcenit. Sice jsme asi favoritem, ale potvrdit to musíme na hřišti.