Po ročním hostování ve Slovanu Liberec působil Koubek další sezonu ve Spartě Praha, odkud v srpnu 2017 přestoupil za více než 70 milionů korun do francouzského Stade Rennes. O dva roky později ho koupil za 193 milionů německý FC Augsburg. V něm začal jako jasná jednička, odchytal 19 zápasů v řadě, následující vynechal kvůli chřipce, a pak přidal ještě čtyři. Jenže…
Od července 2020 do října 2022 neodehrál ani jediný soutěžní zápas. Do branky se vrátil až při zranění tehdejšího konkurenta Rafala Gikiewicze z Polska. Toho před dnes startující sezonou Ausgburgu domácím zápasem proto Borussii Mönchengladbach s Tomášem Čvančarou nahradil mladší a méně zkušený Finn Dahmen.
„Jsem přesvědčený, že mě Augsburg bude v této sezoně potřebovat výrazně více než tu minulou. Věřím v comeback a udělám vše proto, abych se dostal do reprezentace i pro mistrovství Evropy 2024 tady v Německu,“ popsal své rozpoložení Tomáš Koubek.
Spřádáte plány, co dál? Letos na jaře jste prý ani neměl jasno, jestli chcete pokračovat v kariéře.
Pořád v sobě cítím, že jsem Augsburgu nemohl odevzdat vše, co ve mně je a chtěl bych to změnit. Vím, že jde o proces, který trvá. První kroky už jsem udělal minulou sezonu, kdy jsem dvakrát naskočil do rozjetého vlaku. Ohlasy na mé výkony byly dobré, což může být signál, že bych se chtěl vrátit zpět do brány v bundeslize.
Poté, co odešel Polák Rafal Gikiewicz, přivedlo vedení Augsburgu o pět let mladšího Finna Dahmena z Mohuče, který však odchytal jen 13 ligových zápasů…
Ano, to je překážka, kterou přede mne trenér postavil. Ale jsem si stoprocentně jistý, že mě tým a klub budou v této sezoně potřebovat výrazně víc než minulou sezonu. A podle toho se také na to připravuji. Na comeback, který se snad bude konat. Svou roli hraje i rodina, abychom ještě nějakou dobu zůstali na stejném místě.
Doopravdy cítíte, že se zvyšuje vaše šance na návrat, přestože jste od léta 2020 do podzimu 2022 neodchytal jediný bundesligový zápas?
Ano, cítím. Proto se dějí i všechny ty pochody, jak v mé hlavě, tak i v přípravě.
Jak do toho zapadá mistrovství Evropy, které se bude za rok hrát právě v Německu? Znamená pro vás větší motivaci?
Je to další z věcí, která mě hodně láká, táhne dopředu. Chci být součástí národního týmu na Euru. Chápu, vždy to tak bylo a máme to tak s trenérem brankářů, že pro to, abych se do reprezentace dostal, tak musím hrát. Věřím, že se všechno bude posouvat, bude do sebe postupně zapadat a já se na Euro podívám a budeme hrát zápasy v Mnichově a ve Stuttgartu. (smích)
Jak se vyrovnáváte s tím, že v této sezoně hrajete o svou fotbalovou budoucnost?
Takto nepřemýšlím. Ani tak, že pokud bych tuto sezonu neodehrál, byl by to konec s fotbalem. Minulá sezona mě naučila nepřemýšlet moc dopředu, což mi velmi pomohlo i v utkáních, do kterých jsem nastoupil. Nehodlám nyní přemýšlet nad tím, co se stane příští rok, snažím se připravit na to, co mě čeká zítra, třeba o víkendu. V mé pozici nemá cenu si dělat dlouhodobé plány.
Sousední Bayern Mnichov nemá stále vyřešenou brankářskou otázku, ani v případě „dvojky“. Dovedl byste si představit, že byste to místo obsadil?
(přemýšlí) Myslím, že to si představit nedovedu. Bayern je natolik velký klub, že nebude hledat gólmana v Augsburgu. Mají stabilní dvojku Svena Ulreicha, který v pátek sezonu začal zápasem v Brémách. Vidíme, jak se chovají na přestupním trhu, že se honem honem snaží najít brankáře číslo jedna. A to by bylo pro mě moc velké sousto.
Fotbalová Sparta Praha loni i letos hledala brankáře.
Hledala, ale nekontaktovala mě.
A návrat do rodného Hradce Králové?
Ano, ta představa mě velmi láká s tím, že nový stadion je něco, o čem jsem slýchával celou dobu, co jsem v Hradci působil. Teď stojí. Celé je to pravda. Věřím, že i díky stadionu se Hradec Králové jako klub může vydat i trochu ambicioznější cestou, než byly poslední sezony. V to věřím.
Jak to myslíte?
Doufám, že se nyní Hradec odrazí, jak díky stadionu, tak i díky fanouškům k tomu, aby se posouval dopředu. A to je něco, o čem bych určitě přemýšlel, protože z Královehradecka je celá moje rodina. Vím, že by se spousta z ní přála, abychom se vrátili domů. Hradec Králové máme s manželkou v srdci, takže do budoucna to nějaké téma je?
I zase výrazně nižší finanční ohodnocení?
V tu dobu, kdy bych se chtěl vracet, už nechci, aby pro mě peníze byly to nejdůležitější ve smlouvě, aby v ní hrály roli.
Říká se, že „třicítka“ neznamená pro brankáře žádný věk. Jaké máte ještě ambice? Tzv. se kousnout a ještě si pořádně zachytat? Podepsat zajímavou smlouvu v zajímavé lize a v zajímavém klubu? Kde?
Určitě bych se chtěl ještě jednou nadechnout k tomu, abych stabilněji hrál. Kde to bude, člověk dopředu neví. Fotbal pořád miluju, stále mě naplňuje, baví mě a chci se učit novým věcem. Každý den chci diskutovat o tom, co může udělat jinak, lépe. Chci ještě pokračovat.
AUTOR: VÍT CHALUPA