Glosa Zdeňka Zamastila

Rozhodčí. To slovo ztrácí ve fotbale význam. Jak je zřetelné, vzniklo ze slovesa rozhodovat. Poté, co byl zaveden systém VAR, tedy video asistent rozhodčího, se klidně může kolonka v zápise o utkání nazývat místo Rozhodčí Loutka nebo Cvičená opice. Posledním příkladem nesamostatnosti arbitra na zelených trávnících bylo východočeské derby. Respektive moment z 26. minuty. Pardubice rozehrávaly trestný kop a přímo před očima sudího Petříka se odehrál souboj domácího Jeřábka s dvojicí hradeckých hráčů. Rozhodčí nemohl stát této situaci blíže. Přesto si nevšiml úderu pardubického kapitána, po kterém se Leibl svalil na zem. Nechal akci pokračovat, Pardubičtí míč nezakopli, aby umožnili ošetření (proč také, když útočili) a zhruba za další minutu vstřelili gól. Jejich radost vystřídalo zklamaní. Rozhodčí dostal do mikrofonu zprávu, že vše nebylo podle pravidel. A tak si šel situaci ověřit ze záznamu. Gól neuznal a k údivu všech v Ďolíčku i televizních obrazovek udělil Jeřábkovi červenou kartu. Až zpomalený záběr ukázal, že domácí hráč udeřil soupeře do obličeje.

Pardubičtí fotbalisté s Hradcem Králové jen remizovali.
Gólovou euforii Pardubic utlumilo video a zmar dokonala červená karta

Ale také odhalil, že Jeřábek byl v presu, ze kterého se chtěl vymanit. Ano, stejně jako hokejista zodpovídá za svou hůl, on zodpovídá za své ruce. Měl být potrestán, ale ne vyloučením. Hlavně měl být potrestán okamžitě. Petřík měl zastavit akci v zárodku, udělit žlutou kartu a nařídit trestný kop proti Pardubicím. A také si promluvit s Leiblem, protože ten se na hřišti svíjel jak po ráně od Tysona. Až potom reagovat na případný pokyn seshora, který by případně posoudil stupnici tvrdosti Jeřábkovy rány. Ne, on se raději schoval za všemocný VAR. Tak mě napadá, jestli jsou rozhodčí na trávnících a zdaleka nejen v České republice potřeba a jestli se z fotbalu nestává videohra. V tenise to vyřešili tak, že auty hlásí zařízení. Což takhle ušetřit i ve fotbale za rozhodčí a nechat rozhodovat techniku? Sice by se nehrálo hodinu a půl, ale tři, nicméně nikdo by nemohl nic namítat… Protože VAR obsluhuje, stejně jako dění na hřišti monitoruje lidský faktor. A přece každý má svůj názor.

Nebo je to snad všechno jinak? Do soboty platilo, že ten, kdo na jaře potřeboval vyhrát, vyhrál. Bodové kapsy se plní v Karviné, Teplicích, Jablonci i Zlíně. Všichni v pardubickém klubu, od vedení po správce sledovali, jak se jejich tým propadá tabulkou, aniž by kvůli střevní nákaze zasáhl do hry. Když do ní zasáhl, tak byl hned první zápas ovlivněn v jeho neprospěch. Chtěl bych se mýlit, ale řečeno slovy klasika, která si propůjčím pro jiné roční období: Tento způsob jara se mi zdá poněkud nešťastným… Uvidíme, co přinesou následující kola.