Kliknutím zvětšíte
Jeho příběh je symbolem oddanosti, rozumných ambicí, ale také úspěchů.
Ten poslední přišel v sobotu. Elegantní záložník dal (v jeho věku!) první ligový gól a pomohl k výhře nad Ostravou 3:2.
„Čekal jsem na gól dlouho, už se mě na to lidi ptali,“ připomněl, že se trefil až ve čtrnáctém utkání. „Sice jsem ho ani neviděl, ale jsem rád, že to tam spadlo. Chtěl bych ho věnovat svému dědovi, který nás bohužel opustil,“ vykládal poté.
Jak se vlastně ke slastnému pocitu z branky ve FORTUNA:LIZE dopracoval?
S Pardubicemi, kde působí od roku 2006, došel mezi smetánku z divize, tedy čtvrté nejvyšší soutěže.
Během té pouti řešil řadu myšlenek. Pochybnosti měl už ve chvíli, kdy z přeboru přestupoval do divizního mančaftu. Nevěděl, jak vše skloubí s prací. Je vyučený řezník, jenž si ještě navýšil kvalifikaci maturitou v oboru technologie masa, a tak pracoval v masokombinátu. Později pak v řeznictví v Heřmanově Městci, to už v době pardubické.
Další otazníky nastaly po postupech, pod kterými byl mimochodem podepsán kouč Martin Svědík, jenž vede Slovácko, nečekaně třetí celek tabulky.
„Když jsme postupovali z divize, tak jsem si říkal, že ČFL už bude jiný mazec. Postoupili jsme a šli do druhé ligy. Přemýšlel jsem, jestli tam budeme schopní konkurovat. Teď je tady první liga,“ vyprávěl.
Mazec to sice je, ale Jeřábek i tým jej zvládají.
Kapitán navíc plní i další roli. Je kustodem mančaftu, stará se o dresy, tréninkové oblečení, míče.
Na domácím stadionu má vlastní kancelář, ostatně až do postupu do ligy byl jeho správcem. Měl tedy v merku údržbu kabin, sekání hřiště, vlastně vše.
Po posunu výš aktivity omezil. „I vedení za mnou přišlo, že už nebudu dělat všechno. Rozhodl jsem se pro kustoda. Sekání už nechám jiným,“ usmíval se.
Dvojitá smlouva
Úplně se však druhé profese vzdát nechtěl. Vždy lpěl na tom, že bude mít i „civilní“ zaměstnání. „To se přece dá zvládat,“ přesvědčoval.
Jeho smlouva s klubem se proto sestává ze dvou částí.A když se jednalo o jejím vylepšení, chtěl Jeřábek, aby číslo vzrostlo na nehráčské polovině kontraktu.
Možná i díky tomuto sepětí nikdy z Pardubic neodešel, byť ve druhé lize dokazoval opakovaně kvalitu přesahující tuto úroveň. Před časem se o něj přitom zajímal sousední Hradec Králové, dorazila také nabídka z Českých Budějovic.
„Někdy přicházejí takové chvíle, kdy si člověk říká, jestli už tady není dlouho. Pak se obmění třeba tři kluci v kabině, zase je to jiné,“ popisoval. „Nikdy jsem to neměl tak, že bych chtěl odejít. Občas jsem přemýšlel nad tím, jestli mi to ještě něco dává. Pak jsem ty chmury zahnal a zůstal jsem tady.“
V klubu ho navíc drží představa, že jednou nastoupí na novém stadionu. Nyní Pardubičtí hrají ligu v Praze na Bohemians, ale stavba domácí arény se (byť s všemožnými obtížemi) chystá. „Rozhodně je to jeden z momentů, který bych chtěl zažít. Ale nedávám si dva nebo tři roky. Nechávám to plynout, podle zdravotního a fyzického stavu,“ uzavřel.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
