Po postupu z divize se těšili na novou soutěž. Skutečnost je ovšem jiná, negativní okamžiky převažují. I když fotbalisté Živanic vyhráli poslední zápas nad Pískem 1:0, vedení klubu reagovalo na dosavadní působení týmu ve třetí nejvyšší soutěži.

Předseda oddílu Petr Špaček napsal otevřený dopis k aktuální situaci v ČFL. „Sice jsme vyhráli, ale byla to již poslední kapka. Musím říct, že Písek hrál velmi dobře, ale to, co předvedli rozhodčí, bylo už neúnosné,“ vysvětloval Špaček.

Knokaut hráče

V prohlášení, které zveřejnil nejen na klubovém webu, se zabývá špatnými podmínkami na třetiligových stadionech, ale právě i řízením zápasů rozhodčími.

Několik momentů, které vyvolaly hněv živanických hráčů a funkcionářů, přinesl i poslední zápas se soupeřem z Písku.

„Můžete se podívat na video, ještě jsem neviděl, aby rozhodčí knokautoval hráče. Dokonce se nám zástupci Písku omlouvali, že s tím nemají nic společného, že si přijeli zahrát dobrý fotbal na pěkné hřiště. To by bylo možné, kdyby do toho takto nezasahoval rozhodčí. Těch věcí bylo více,“ řekl Špaček.

Otevřený dopis odeslal živanický předseda i na komisi rozhodčích, která dohlíží na třetiligovou soutěž. Zmiňuje v něm delegaci sudích na nejbližší zápas Živanic na hřišti Vyšehradu, kde figurovali sudí Štuk a Benedikt. Ti, na které si Živanice mimo jiné stěžují. Včera ovšem došlo ke změně. Oba již v delegaci nejsou.

„Poslali jsme navíc i žádost o vetaci těchto dvou rozhodčích,“ prozradil Špaček další krok, který klub v posledních dnech učinil.

Co vedení FAČR?

„To, co vedení FAČRu umožňuje rozhodčím ve třetí nejvyšší soutěži, je naprosto neslýchané, demotivační a demoralizující pro hráče a jejich okolí,“ zmiňuje předseda Živanic v dopise.

„Omlouvám se všem poctivým rozhodčím, delegátům, funkcionářům i mužstvům (zejména těm „neplatícím“), o nich to není! Těch si vážím,“ dodává.

Živanice jsou v tomto ročníku ČFL nováčkem, po čtrnácti odehraných zápasech jim patří v tabulce aktuálně čtrnácté místo.

O čem se taky píše v otevřeném dopise:
TŘETILIGOVÉ PODMÍNKY. „Soutěž se hraje většinou na hřištích, jejichž povrchy by nesnesly srovnání s většinou krajských, ba dokonce ani okresních hřištích v Pardubickém kraji, zázemí pro hráče i diváky většinou spíše připomíná Sudety po odsunu. Samozřejmě jsou i výjimky jako např. Ústí nad Orlicí, Dobrovice atd., avšak skutečně se jedná spíše o výjimky. Nechápu proč před zahájením soutěže objíždí kluby jakási komise, která kontroluje údajnou regulérnost stadionů včetně počtu sedaček na střídačkách, šatny pro soupeře, rozhodčí atd., když např. ve Velvarech je na střídačce nahnilá fošna v délce asi 2,5 metru, kam se nevejdou ani střídající hráči. Realizační tým sedí za bariérou mezi diváky…“

VÝKONY ROZHODČÍCH. „Zápas ve Velvarech byl po celou dobu řízen naprosto tendenčně a jednostranně ve prospěch domácích i s odpovídajícím výsledkem, a to právě arbitrem panem Štukem, který se našim hráčům během zápasů vysmíval a urážel je. Od úvodního hvizdu dalšího utkání ve Štěchovicích bylo patrné, kdo je na hřišti pánem. Ne fotbal a jeho aktéři, ale arbitr Hanousek. Přesto naši hráči podali nejlepší výkon podzimu a přes veškerou snahu rozhodčích si vytvořili tlak i šance, které však většinou včas likvidovali rozhodčí. Výrokům arbitrů se smáli i domácí diváci…“

VÁŽNÉ ZRANĚNÍ KAKRDY. „První likvidační zákrok ještě ustál, ovšem vzápětí následoval další, a to po odehrání míče oběma nohama zezadu na koleno. Toto zranění neznamenalo pro Tomáše Kakrdu nejen konec zápasu, ale jeví se jako velmi vážné, neboť dle vyjádření lékaře a výsledku magnetické rezonance se jedná o přetržení kolenních vazů, postranního kolenního vazu a poškození menisku, což je pro fotbalistu zranění nejen více než dlouhodobé, ale může být i fatální…“