Fotbalista Jan Koudelka zatím skvěle zvládá dvě verze fotbalu, ale za půl roku si bude muset vybrat, kterou z nich upřednostní. Koudelka ještě na podzim může hrát druhou nejvyšší soutěž bez omezení, poté už však musí podle pravidel působit pod profesionální smlouvou. A s tou zase nemůže nastupovat k zápasům malého fotbalu.

Velké dilema ovšem zatím nechává Koudelku v klidu.

„Každý se mě na to ptá, ale vyřešíme to až po podzimu,“ říká prostějovský fotbalista.

Během srpna stihl pomoci české reprezentaci k titulu mistra Evropy, také ale přispěl dvěma góly k prostějovským výhrám nad Brnem a Znojmem.


Před reprezentační přestávkou jste na šestém místě a máte dvanáct bodů. Předčil vstup do soutěže vaše očekávání?
Určitě to bereme. Body jsou ale důležité v každém zápase. Potřebujeme ještě něco posbírat, abychom mohli hodnotit podzim jako úspěšný. Dvanáct bodů je krásných, ale je odehraných jen sedm zápasů. Ještě to bude hrozně těžké.

Připomíná vám trenér Machala často, abyste nepodlehli uspokojení?
Ano. A má pravdu. My potřebujeme hrát každý zápas stejně. Musíme zůstat na zemi a hrát to, co nám sedí. To nám pak bude přinášet body stejně jako teď.

Díky vašemu gólu Prostějov vyhrál v neděli ve Znojmě. Jakou cenu pro vás mají tyto tři body?
Zápas to byl náročný. I když má Znojmo jen pět bodů, nemá špatný tým. Pro nás byl začátek těžký, dostali jsme se trošku pod tlak. Říkali jsme si, že budeme hrát na brejky, ale v prvním poločase se nám to moc nedařilo. Po přestávce jsme to trochu zlepšili a do-hráli jsme jeden protiútok. Je to pro nás hodně důležité vítězství před pauzou.

Trenér Machala po zápase vyzdvihnul vaši gólovou akci. Jak se zrodil onen gól v 61. minutě?
Soupeř kopal roh a byl z toho náš rychlý brejk. Dmytro Žikol mi to posunul po lajně a už jsem šel sám. Ve vápně jsem dvakrát zasekl protihráče a zakončil jsem to vedle gólmana.

I v prvním poločase jste měl dvě střely. Jak jste byl spokojený se svým výkonem?
Tentokrát jsem hrál levou zálohu. Na konci poločasu jsem si to dvakrát navedl doprostřed, ale dvakrát stře-la skončila úplně jinde. Šan-ce by to byla, ale musel bych trefit bránu.

V srpnu jste měl náročný program. Hrál jste šampionát v malém fotbalu na Ukrajině a po návratu jste hned naskočil proti Brnu. Jak jste to zvládal fyzicky?
Náročné to bylo. A o to těžší, že jsem dva zápasy nehrál. Ale byl jsem rád, že jsem se hned vrátil do sestavy a vyhráli jsme jako tým.

Poprvé v kariéře hrajete druhou ligu. Jak jste zvládl přechod z MSFL?
Je to trošku něco jiného, i když fotbal je furt stejný. Jen v některých fázích je to těžší. Nevěděl jsem moc, do čeho jdu, ale bavil jsem se o tom s mnoha hráči, kteří tohle znají, a s trenéry, takže nějak jsem se na to připravil.

Šampionát v Kyjevě? Atmosféra nebyla jako v Brně

Vraťme se k vašemu titulu mistrů Evropy v malém fotbale, který jste v srpnu získali na Ukrajině. Jak jste triumf oslavili?
Byl to obrovský zážitek a euforie, jako vždycky, když se na takové akci vyhraje. Nebylo to jednoduché, protože po tom vítězství na mistrovství světa se na nás každý nachystal. Oslavy pak nebyly žádné, protože jsme přijeli asi ve dvanáct na hotel a ve dvě ráno jsme letěli. Do toho ještě někteří šli hned v neděli hrát své zápasy ve velkém fotbale. Ale čas na nějakou oslavu se ještě najde.

Vaše cesta turnajem nebyla snadná, ve skupině jste byli na pokraji vyřazení. Nakonec jste ale s Maďarskem uhráli potřebnou remízu. Byl to klíčový okamžik celého turnaje?
Věděli jsme, že nám v tom zápase stačí bod. Kdybychom potřebovali vyhrát, vypadalo by to asi jinak. Tam jsme pořád věřili, že to vyrovnáme a půjdeme dál. Skupina byla dost těžká, proto to vypadalo takhle. Ale dostali jsme se z toho a pak už jsme to díky naší připravenosti a zkušenostem vyhráli.

Závěr jste zvládli s velkým přehledem. Ve finále jste porazili Rumunsko 4:1, i když jste ve stejný den hráli i semifinále.
Poslední den byl náročný. Hráli jsme semifinále ve dvě a pak v deset finále. Síly ubývají, není to jednoduché se rozhýbat na jeden důležitý zápas a pak se za osm hodin nachystat na další.

Jste za poslední rok mistři světa i Evropy. Jaké ohlasy k vám přicházejí od veřejnosti?
Po tom skončení něco by-lo, ale pak to utichlo. Každý šel hrát své zápasy ve velkém fotbale. Ale ohlasy byly super.

Jak vypadal šampionát v Kyjevě po organizační stránce?
Atmosféra tam nebyla úplně taková jako třeba loni v Brně. Diváci ani na domácí zápasy moc nechodili, i když to byl menší stadion. Jinak ale bylo všechno v pohodě, fungovalo to, jak jsme zvyklí.

Doteď jste hrál velký i malý fotbal, ale v zimě vás čeká rozhodnutí, který z nich upřednostníte. Už to nějak řešíte?
Ne, vůbec se tím nezabývám. Nechávám to tak a až to přijde, tak se rozhodnu. Každý se mě na to ptá. Ale nechci se teď vracet k malému fotbalu, teď nás čeká devět zápasů na podzim a po podzimu to nějakým způsobem vyřešíme.