Na rozhovor jsme čtyřiatřicetiletého střelce lákali již v minulé sezoně po čtyřgólovém vystoupení. S díky odmítl. Po víkendové kanonádě už nešlo jinak.
Do sítě Železnice jste během jednoho zápasu nasázel neuvěřitelných osm branek, povedlo se vám někdy něco podobného?
Pamatuji si, že v žácích se mi to párkrát povedlo. V chlapském fotbale pouze v přáteláku, takže v mistrovském zápase to je příjemná premiéra.
Když dá útočník za zápas hattrick, je to skvělý počin, ale trefit se hned osmkrát, jak se to zrodilo?
Na první branku jsme se dost nadřeli, ale jakmile jsme to otevřeli, spadlo to z nás a začali jsme hrát tak, jak jsme si řekli před zápasem. Útočící hráči dostávali spoustu kvalitních finálních přihrávek, které se nám v tomhle zápase vcelku dařilo proměňovat.
Další zajímavostí je, že jste v rozmezí od 52. do 57. minuty stihl hattrick. Během vaší bohaté kariéry jste vstřelil opravdu hodně branek, vzpomenete, jestli jste někdy stihl tři góly za šest minut?
Jasně, pamatuji. FIFA 18. S Arsenalem proti Leicesteru v FA Cupu. (směje se) Ale jinak asi ani na tréninku.
Gólovými přihrávkami vás zásoboval Kuba Loner, který je, když mu to zdraví dovolí, kapitánem A-týmu v I. A třídě. Jaký podíl na tom měl právě on?
S Koubou jsme mezi sebou měli vždycky skvělou chemii. Nebál bych se říct, že víc než na polovinu gólů, které jsem vstřelil za áčko, mi nahrál právě on. Výjimkou nebyla ani sobota, kde mi asistoval u čtyř nebo pěti gólů. Hráčů jako je on, je doopravdy málo a je radost s někým takovým strávit tolik společných let na hřišti i mimo něj.
Zásluhu na vysokém vítězství 10:1 má však celý tým, jaká je v bělohradském béčku parta?
Za Bělohrad hraji celou svou dospěláckou kariéru a vždycky se to tu vyznačovalo právě skvělou partou. Nejinak je tomu i teď. Bengo je momentálně narvané s chutí hrajícími mladíky, kteří ještě mohou hrát i za dorost. Zároveň je doplněné i o zkušené hráče, kteří hře dodávají klid. Za současné béčko jsem moc rád, protože si myslím, že přesně takto by B-tým měl fungovat.
close
info
Zdroj: Roman Vlačiha
zoom_in
Miroslav Rychecký střílí jednu ze svých osmi branek.
V základu nastupuje nestárnoucí Radek Suchánek, co říkáte, že i v pětačtyřiceti letech dokáže střílet branky?
Jo, nestárnoucí sedí. Na rozhodčí řve pořád stejně jako v krajském přeboru před patnácti lety. (směje se) Klobouk dolů před ním. Pro mlaďáky je to takový taťka, jenž má spoustu zkušeností, které jim dokáže předat. A k tomu to má stále v noze. Sůšovi bych na hřišti pětačtyřicet rozhodně netipl, to až v kabině, kde musíme poslouchat, co všechno že ho bolí. (usmívá se)
Osm branek nemůže zůstat bez povšimnutí ani u týmového pokladníka, už jste se bavili, kolik zaplatíte?
Tuhle informaci jsem dostal ihned po zápase. Pokuta za první hattrick, pokuta za druhý hattrick a pokuta za odmítnutí třetího hattricku. Ještě nevím, kolik to vcelku bude. Pokusím se ještě najít nějakou skulinu v „pokutníku“.
Bělohrad se vždy vyznačoval skvělými fanoušky a dobrou partou uvnitř klubu. Platí to i po jakési generačním obměně, která hlavně v áčku nastala?
Bělohradští fanoušci vždycky byli a jsou úžasní. Teď se daří oběma týmům, což je super, jak pro nás hráče, tak pro naše fanoušky. A ano, mančaft v posledních letech dost omladil, ale musím říct, že kluci zapadli do party bez problémů a je fajn přijít do kabiny, kde víš, že máš ve spoluhráčích i kamarády.
Daří se na obou frontách. A-tým je v I. A třídě třetí, béčko má kompletně odehraný podzim a je druhé. Vy nastupujete v obou soutěžích. Jaké jsou bělohradské ambice?
Nerad bych odhadoval nějaké konečné ambice, protože sezona bude ještě dlouhá. Ale byl bych rád, kdybychom se s kluky nadále drželi ve vrchních pozicích v obou soutěžích, dál předváděli líbivý fotbal, který bude bavit naše fanoušky i nás, poctivě trénovali a užívali si, že po delší době můžeme hrát nahoře a bojovat o umístění na druhém břehu tabulky.
Co podle vás stojí za vzestupem fotbalu v lázeňském městě? Předpokládám, že je to i o tréninkové morálce, která je podle mých informací skvělá…
My tu v Bělohradě máme skvělé podmínky pro trénování. Nové kabiny, dvě krásná hřiště, skvělé trenéry i realizák. To se pak na tréninky chodí samo. A informace máte správné, zahrát si na konci tréninku deset na deset není úplně obvyklé.
Vím, že jste vedl i gólové statistiky, máte tedy v hlavě, kolik branek jste přesně dal v krajském přeboru?
Žiji v tom, že mi v krajském přeboru chybí čtyři fíky do stovky. Dám pár stovek nějakému kronikáři, který mi je dohledá. (směje se)
Je nějaký moment ve fotbalové kariéře, na který vzpomínáte nejraději?
Jeden jediný se mi nevybavuje. Jsem rád za to, čím jsem si ve fotbale prošel. Že jsem dostal možnost vrátit Bělohradu to, co do mě v mladí investoval a odehrát tu krásných patnáct sezon. A tím to snad ještě nekončí.
