Generační obměna a zapojování mladých hráčů mezi dospělé, to je ve fotbale v posledních letech velké téma. Trenér Třebše Petr Kincl situaci vidí pozitivně a věří, že věci se hýbou správným směrem, ačkoliv existují i věci, které by současné mladé generaci vytknul.

Petr Kincl.Zdroj: archivMomentálně se nemohou hrát žádné amatérské sportovní soutěže. Ještě nedávno byly zakázány i týmové tréninky. Jak těžké bylo pro vás coby trenéra udržet tým v kondici?
Pro mě to bylo opravdu těžké, protože ještě nedávno to bylo individuálně na každém hráči. Jediné, co trenér mohl udělat, bylo rozeslat nějaký individuální plán, ale pak už to bylo jen na hráči, jak ho dodržoval.

Teď nastala situace, že se znovu může hrát, byť pouze přátelské zápasy. Kolik času po takovém výpadku mužstvo potřebuje, aby se dostalo zpět do zápasové kondice?
To je těžké takhle odhadovat. Dvouměsíční výpadek může na některých hráčích zanechat opravdu velké stopy a bude jim déle trvat, než se do té požadované kondice dostanou, i přes to, že se třeba individuálně připravovali. Myslím si, že tak dva týdny, osm tréninků by mělo pro zvládnutí herní zátěže stačit.

V posledních letech se ve fotbale hodně diskutovalo o výchově mladých hráčů. Myslíte si, že se věci hýbou správným směrem?
Co se týká našeho týmu, tak tam je určitě vidět obrovský pohyb vpřed. Rozhodně v mládeži máme kvalitní hráče, kteří by ovšem potřebovali zkušenosti z tréninků, případně ze zápasů dospělých.

A co byste, jako fanoušek českého fotbalu, v tomto ohledu řekl o reprezentaci?
Myslím si, že generační obměna v reprezentaci je dobrá, ale stejně když to porovnáme třeba s nástupem Nedvědovy generace, tak ta dnešní nedosahuje zdaleka takových kvalit. Tam si myslím, že ještě hodně chybí.

Fotbal se vyvíjí napříč všemi úrovněmi. Existuje nějaká vlastnost, kterou zkušený hráč během své kariéry mohl postrádat, ale mladík se dnes bez ní v krajském přeboru neprosadí?
Krajský přebor je ohromně rychlostní a je v něm zapotřebí velký důraz. A pokud se mladší hráči nevyrovnají zejména s tím důrazem, tak se budou hodně těžko dostávat do týmu. I na trénincích je snaha zaměřit se právě na tuto vlastnost. Hrajeme na to určitá cvičení a myslíme si, že na hráčích je pokrok hodně vidět. Jeden příklad za všechny je Jan Fridrich. Teď ustojí souboje a i když je to mladý hráč, tak se okamžitě dostal do základní sestavy, kde hrál s Michalem Ryšavým. Byla to naše nejúdernější dvojice mladých hráčů. Na těchto dvou hráčích byl pokrok v důrazu znát asi nejvíce.

Je nějaký rozdíl v mentalitě zkušených a mladších hráčů?
Rozdíl tam je. Zatímco kostra mužstva okolo Michala, Krykorky a Štajera chce vyhrávat i na tréninku, u těch mladších ta touha tolik vidět není. Přesně tímhle starší hráči převyšují ty mladší. Pokud se mladší nenaučí chtít vyhrávat všude, tak se budou strašně těžko potom dostávat do důležitých zápasů.

Kostra mužstva, o které jste mluvil, toužila po vítězství už v raném věku, nebo to přišlo až postupem času?
Ano, tahle generace chtěla vyhrávat. Byli takhle vychováváni od trenéra Mrkvičky a my jsme to jenom přikrmili.

Krajský přebor je amatérská soutěž, což znamená, že hráči zároveň chodí do práce a mnozí se starají o rodinu. Musíte svěřence někdy přemlouvat, aby po náročném dni v práci přišli ještě na trénink, nebo aby sobotu místo s rodinou strávili na fotbalovém hřišti?
Už když jsem přišel jako trenér k dorostu do Třebše, tak moje krédo bylo, že pořád jde o amatérský fotbal. Takže důležitá je práce, rodina a škola. S hráči jsme celou dobu domluvení, že minimálně jednou nebo dvakrát by na trénink v týdnu přijít měli. Po nikom nechci, aby chodil pravidelně třikrát v týdnu na trénink a pak ještě na zápas.

Kdybyste si jako trenér mohl do týmu vybrat jednoho libovolného fotbalistu, klidně i z historie, kdo by to byl a proč?
Byl by to současný trenér Barcelony Ronald Koeman. Byl důrazný, měl tvrdou ránu a s přehledem rozehrával celé útoky. On by byl můj ideální hráč, žádný Ronaldo ani Messi, ale Ronald Koeman, protože odzadu se vyvíjí každá útočná akce.

František Ježek