Řvát musím. Když něco ulítne, kluci to berou, říká gólman Mrázek

Bylo by lepší odejít nastálo, uvažuje Trávníček

Šest nul. Jedná se z pohledu gólmana o potěšující číslo?
Hráli jsme jenom dvanáct zápasů. Když jsem neinkasoval, vždy se vyhrálo. Z tohoto pohledu vládne naprostá spokojenost.

Hledíte na tyhle statistiky?
Úplně ne. Vždycky je na prvním místě výkon a výsledek týmu. Když se vyhraje, je to nejvíc. Nedostat gól už je jen takové příjemné plus.

Vyfasoval jste i dvě žluté karty. Vybavíte si za co?
(směje se) Za zdržování.

Zlobíte v tomhle směru rád?
Dělají to všichni. Ke konci zápasu zpravidla docházejí síly, člověk se snaží ušetřit nějakou tu vteřinku. Tým musí nabrat dech, obzvláště když vedete a soupeř vás tlačí. Jsou to kolikrát nervy.

Zabrat dostanou i vaše hlasivky, že?
Řvát musím. Ošéfovat si obranu je nutnost. Pomáháte tím týmu.

Stalo se někdy, že jste po zápase nemohl skoro mluvit?
(směje se) Po vítězném určitě. To se řve ještě v kabině. Pokřik táhnu já, takže potom spíše chraptím. Hlas mi přeskakuje.

Berete si na hřišti ke spoluhráčům servítky?
Máme to jednoznačně nastavené. Nejsme malí kluci. Když něco z pusy ulítne, je to myšleno ku prospěchu věci. Kluci ví, co ode mě mohou čekat. Rozhodně mi nic nevyčítají. Berou to. Vyhrát chceme všichni.

V klubu jste už delší čas. Vloni na jaře jste ale spíše kryl záda mladíkovi Simonu Zímovi. Bylo to pro vás coby dlouhodobou chrudimskou jedničku těžké období?
Zůstal jsem na lavičce po červené kartě v Třinci. Každý chce chytat, to je jasné. Simonovi se ale dařilo. Pro mě se jednalo o nezvyklou situaci, trenér ale neměl důvod něco měnit. Tak to u gólmanů je. Na příležitost jsem musel čekat.

Jak se Zímou vycházíte?
Máme nadstandardní vztah na hřišti i mimo něj.

Proti Varnsdorfu pálili za Chrudim útočníci

Na podzim jste v bráně nechyběl ani minutu. Co se v létě změnilo?
Asi mi vyšla příprava, když se trenér takhle rozhodl. Znovu jsem dostal šanci a snažil se ji chytit za pačesy. Důvěry si vážím. Je důležitá pro každého hráče. Můžete něco zkazit, chybovat. Přesto víte, že vás hned neodstřelí. Psychice tohle vědomí napomáhá.

Předloni Jaroslav Veselý vystřídal u kormidla Pavla Jirouska, chrudimskou trenérskou legendu. Tým na své možnosti pořád šlape. Získal si váš respekt?
Za všechno hovoří činy a výsledky. Hrajeme jiným systémem, který nese ovoce. Dostáváme teď mnohem méně branek, jsme zároveň nebezpeční dopředu. Trenér Veselý je ke všemu výborný analytik. O soupeři máme díky videu spoustu informací.

Baví vás videorozbory?
Někdy je to dlouhé. Ale vyplácí se to. Po vyhraném zápase je sledování samozřejmě zábavnější.

Jaroslav Veselý je bývalý brankář. Věděl jste to, když do Chrudimi přicházel?
Člověk si samozřejmě zjišťoval, kdo ho bude trénovat. Informace jsme měli.

Zkouší vám radit?
Není typem trenéra, který by z pozice bývalého brankáře ještě radil něco navíc. Když se mu něco nelíbí, tak to samozřejmě řekne. Jinak nám nechává v tomhle směru volnost.

Vás zdobí skvělý reflex. Umíte likvidovat sólové nájezdy. Je to dar od boha?
Už mám něco odchytáno, takže si myslím, že řadu situací dokážu dobře vyhodnotit: kam hráč udělá kličku, kam asi vystřelí. Jsou to spíše zkušenosti.

Kdy jste si poprvé stoupl do brány?
V přípravce. Do té doby jsem hrál v poli. Na jednom tréninku ale chyběl gólman, tak jsem tam vlezl a už tam zůstal.

Jste rodák ze Skutče. Kudy vedla cesta do profi fotbalu?
Na začátku byla více méně nalajnovaná. Kluky z okolí si vždy stahovala Chrudim. Já tam šel v žácích. Pak jsem zamířil do Teplic a posléze do Bohemians, kde jsem chytal dorosteneckou ligu.

Proč jste měnil působiště?
V Teplicích jsem nebyl vytížený, jak bych si představoval. Poslední dorostenecký rok jsem tedy strávil v Bohemce pod panem Trpišovským.

Linhart: Tým šlapal skvěle. Na stropě ještě nejsme

Neříkejte. Jaký tehdy byl tenhle slávistický mág?
Mladý, ale dobrý. Zdobila ho odbornost i lidská stránka. Bohužel se nám moc nedařilo, tak ho po půl roce vystřídal pan Vavruška.

Zpět k Chrudimi. Být v A týmu devět sezon je na dnešní dobu rarita. Souhlasíte?
Bydlím tady, mám tu práci, rodinu a fotbal. Nic mi nechybí.

Byla někdy možnost k odchodu?
Jen jednou. Vyhráli jsme tehdy ČFL a volal mi pan Kozel z Dukly. Jenže já byl na dovolené v Řecku. Nechtěli čekat až se vrátím.

Chrudim je po podzimní části F:NL čtvrtá. Odešel střelec Mužík. Může to být do jara problém?
(usměje se) My furt doufáme, že se Láďa vrátí. Samozřejmě bych mu přál, aby se prosadil i v první lize. Když tomu tak bude, musíme si poradit bez něho.

Proháněli jste favority. Kterých bodů z podzimu si nejvíce ceníte?
Asi vítězství na Dukle. Na tuhle soutěž má nadstandardní kádr. Hrají i pěkný fotbal, jenže dělají moc chyb.

Vloni postoupily Pardubice. Letos má dobře našlápnuto Hradec. Může jít mezi elitu?
Má to skvěle rozjeté. Já si ale pořád myslím, že postoupí Žižkov.

Nastal čas zimní přípravy. Byl jste o Vánocích k sobě tvrdý?
Když se nehýbu, mám sklony k tloustnutí. Mírnil jsem se. Cítím se fajn.

Na úvod jste absolvovali dvojzápas s pražskou Spartou. Bylo těžké čelit tak silnému protivníkovi takřka hned po svátečním období?
Sparta je Sparta. Přesto jsme nečekali, že dostaneme takový nášup (6:0 a 2:0 - pozn. red.). Hřiště bylo trochu pod sněhem, moc nám to i kvůli tomu nešlo. Byli prostě jinde, vždyť za chvíli začínají ligu.

Lukáš Juliš, chrudimský odchovanec, vstřelil vašemu parťákovi Zímovi hattrick. Má v sobě sparťanský mladík výjimečné schopnosti?
Hlavně dobrý výběr místa v šestnáctce, umí si najít míč a šanci proměnit. Za mě takový druhý Lafata.

Ostrý start pro Chrudim. Sparta pálila osmkrát

První liga začne už 16. ledna, druhá až v březnu. Budete v tomto směru sousedním Pardubicím závidět?
Vždycky je lepší, když o něco hrajete. Je to dlouhé, nic s tím nenaděláme.

Jste v nejlepších letech. Děláte si solidní jméno. Žijete stále nějaký fotbalový sen?
Každý si přeje, aby to dotáhl co nejdál. Liga je liga. I já bych si ji chtěl vyzkoušet. Jestli ta šance ještě přijde, bude záležet jen a jen na mých výkonech.