"Je to hodně velký chov, zhruba 7000 krůt a zhruba 130 tisíc brojlerů," řekl krajský veterinář Radek Axmann. Vzorky správa odebírala v neděli, protože chovatel nahlásil vyšší úhyn drůbeže. 

Způsob zavlečení viru do chovu je zatím neznámý a je předmětem vyšetřování. Podle vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) a ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda, které zaznělo na pondělním tiskovém brífinku, výsledky testů prokázaly, že se jedná o vysoce patogenní virus. 

"Bohužel, v tříkilometrovém ochranném pásmu se nachází další chov drůbeže ze stejné firmy, kde se nachází dalších řádově 120 000 kusů drůbeže. Zda bude utracena i tato drůbež, se rozhodne v nejbližších dnech," uvedl ministr.

Areál se během pondělí proměnil v neprodyšnou pevnost,kam místní ochranka pouštěla jen oprávněné osoby. Všichni pak bedlivě čekali na správu veterinářů, zda se potvrdí původní obavy a zdejší chov bude čekat kvůli nákaze ptačí chřipkou zánik. Obavy, které se nad slepotickou farmou vznášely od víkendu, nakonec potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman. „Bohužel musíme potvrdit výskyt nákazy virem H5N8. Tento virus však není přenosný na člověka“ řekl Toman.

Ministr se pak spolu s ředitelem Státní veterinární správy Zbyňkem Semerádem vydal z Prahy do Moravan, kde celou situaci řešili nejenom s jednatelem drůbežářského podniku Zdeňkem Bartákem, ale i s vedením obcí Slepotice a Moravany. Na místo také dorazil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Jejich verdikt po hodinovém jednání na slepotickém obecním úřadu pak zněl jasně: „Všechna zvířata na farmě musí být utracena.“

Při těchto slovech již do areálu drůbežárny začala najíždět asanační technika. „Drůbež se budeme snažit zaplynovat přímo v utěsněných halách. V okamžiku, kdy uhyne, začneme ji vyskladňovat a odvážet do asanačního podniku. Poté budou všechny haly desinfikovány. Vlastní zásah jsme probrali s hasičským záchranným sborem. S likvidací drůbeže se začne utrácet už buď dneska večer, či v úterý ráno,“ uvedl krátce po třetí hodině odpoledne Semerád a dodal, že první by měly být utraceny krůty.

Poté se bude nepřetržitě pokračovat až se utratí a odveze veškerá drůbež z ohniska nákazy. V pondělí zároveň s přípravnými pracemi na asanaci putovaly na Státní veterinární správu vzorky od brojlerů z vedlejšího hospodářství v Moravanech. „U nich budeme čekat, zda se i tam nákaza potvrdí,“ dodal Semerád.

Dohled nad okolím

Zároveň s asanačními pracemi ve slepotickém podniku budou veterináři obcházet a kontrolovat i malochovy v prvním ze dvou ochranných pásem. „V pondělí byla vytyčena dvě pásma – tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V tom tříkilometrovém dojde k soupisu veškeré drůbeže. Na tomto základě pak budou vytipovány hospodářství, kde v průběhu 21 dní budou odebrány vzorky,“ sdělil Semerád s tím, že chovatelé by měli veterinářům hlásit veškeré úhyny.

Krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Aleš Černohorský na tiskové konferenci uvedl: "Hasiřský záchranný sbor přešel do režimu mimořádné události. Všichni víme, co máme dělat a nepochybuji tom, že celou situaci bez problémů zvládneme."

Mimořádná opatření

První výskyt ptačí chřipky od roku 2017 byl zaznamenán letos ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v malém chovu se 12 slepicemi a třemi kachnami. Veterináři v nakaženém chovu utratili drůbež, která sama neuhynula. Utratili také 12 slepic dvou sousedů zasaženého chovu. Ty ale podle následných testů nakažené nebyly, takže se Štěpánov vyhnul plošnému vybíjení drůbeže.

Veterinární správa v pondělí v přibližně tříkilometrovém pásmu kolem Štěpánova nad Svratkou zmírnila mimořádná opatření pro chovatele drůbeže, která jim uložila 20. ledna po zjištění chřipky. Další nemocní ptáci tam od té doby nalezeni nebyli, negativní byly i kontrolní vzorky, které tam veterináři před týdnem odebrali ve 20 hospodářstvích.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.