Přestože lidé dříve lilii cibulkonosnou na zahrádkách vskutku hojně pěstovali, dnes už ji tam lze spatřit jen sporadicky. A ve volné přírodě se nalézá ještě mnohem vzácněji. Kdysi se ale v regionu objevovala, například nedaleko Studnic. Ještě ve druhé polovině minulého století tam prý rostla tak hojně, že byly pozemky poblíž červeného kříže nazývány krvavými poli.

Ani sami ochranáři nevědí, jak se vzácná rostlina dostala na rokytenský katastr. „Může jít o sekundární zavlečení. Nemáme žádný údaj o tom, že by tato rostlina někdy na území Žďárských vrchů planě rostla,“ sdělila botanička ze Správy Chráněné oblasti Žďárské vrchy Kamila Juřičková.

„Nejbližší známá lokalita, o které víme, že tam lilie cibulkonosná ve volné přírodě roste, je na Svitavsku,“ dodala.

Lilie cibulkonosná patří mezi silně ohrožené rostlinné druhy. Přesto se na území republiky sem tam ve volné přírodě objeví. „Nejvíce roste v pohraničních pohořích. V Evropě se vyskytuje převážně v Alpách, ale i v Apeninách. Je to druh nižších hor a podhůří. Odborná botanická veřejnost se ale nemůže shodnout, jestli je to druh původní nebo nepůvodní,“ řekla botanička.

Vzácná kytka je spíše považována za takzvaný archeofyt, což je rostlina zavlečená na území v době jeho osídlování. Ochranáři předpokládají, že podobně se mohl dostat na lokalitu Bezděkov u Nového Města na Moravě i vzácný šafrán bělokvětý.