V dvouhodinové bitvě na pláni nedaleko Prahy porazily 8. listopadu 1620 dvě katolické armády stavovské vojsko, čímž bylo potlačeno povstání stavů. Následovaly postihy jeho účastníků, včetně popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621.

"Děkuji za tento úžasný projekt a skvělou spolupráci. To se podaří, jen když to opravdu všichni chtějí," vzkázal Fischer hostům slavnostního aktu prostřednictvím jedné z dominikánských sester.

Kříž tvoří dva ocelové a jeden titanový kříž. Dva zrezivělé symbolizují znesvářené strany, minulost, bolest a nesmíření. Třetí rameno je čisté a modré a odkazuje na smíření. Kříž má zároveň, pokud je položen na zemi, podobu zátarasu bránícího v cestě. Teprve, když je společným úsilím vztyčen a narovnán, stává se křížem a znamením smíření.

Podle předsedy Česko-německého fondu budoucnosti Tomáše Jelínka má kříž přispět k lepšímu vzájemnému pochopení mezi Čechy a Němci. "My jsme se rozhodli přispět s cílem, aby se podařilo zacelit rány, které pocházejí i ze vzdálenější minulosti. Mám naději, že tento kříž se stane symbolem mírové a přátelské sounáležitosti," řekl Jelínek.

Málé ztráty, ale velké následky

Bitva na bělohorské pláni u Prahy, po níž se dnes jmenuje pražská čtvrť Bílá Hora, měla před 400 lety poměrně malé ztráty, ale velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků.

"Neznáme jejich životní příběhy, jejich tváře si neumíme představit, a přesto se nás dotýká to, co se zde stalo také v neděli před čtyřmi staletími. Ještě dnes je ta událost palčivá. Je děsné, když člověk zabíjí člověka. Nadto, když ten, kdo se hlásí ke Kristu, zabije jako svého úhlavního nepřítele toho, kdo se hlásil k témuž Kristu," řekl Daniel Ženatý, předseda Ekumenické rady církví.

Kříž má v současné době ve správě radnice Prahy 6, která ho dostane darem. Podle místostarosty Jana Laciny (STAN) bude městská část jednat s Galerií hlavního města, jež se stará o sochy v Praze, zda si jej převezme. Výrobu kříže platil fond, další peníze přidala radnice.

Odešel i Komenský

Podle některých historiků ale měla klady i doba pobělohorská. Například podle historika Josefa Pekaře byla bitva neštěstím, ať už by v ní zvítězil kdokoli. Odmítal však tezi o pobělohorském temnu. Historik Jan Rája napsal, že po třicetileté válce přišla kulturní obroda ve formě baroka, která zacelila mnohé rány. Rozmach nastal ve školství či v kultuře.

Nicméně po bitvě, která po stránce náboženské znamenala vítězství katolíků, odešla ze země velká část šlechty a městské inteligence a nekatolická náboženství byla postavena mimo zákon. Ze země byla donucena odejít řada osobností včetně Jana Amose Komenského, posledního biskupa Jednoty bratrské.