Když se Jičín v první třetině minulého století chtěl profilovat jako město vlídné a vstřícné pro turisty a tehdy populární letní pobyty, bylo radním jasné, že vedle malebné přírody a památek je třeba také vybudovat moderní koupaliště. To původní z roku 1927 můžete vidět na filmu, který je umístěn na našem webu.

V roce 1932 podle situačního plánu Čeňka Musila vypracoval Václav Šťastný technický plán koupaliště. Na západní a východní straně vznikly v roce 1933 kabinky, byl vybudován oblouk nesoucí čtvercové hodiny, skokanský můstek a skluzavka. V roce 1936 byla podle návrhu Musila postavena a předána do užívání centrální budova restaurace. Jičín měl moderní koupaliště. Jeho podobu rovněž představujeme na filmu z roku 1937 na www.jicinsky.denik.cz.

Vše ještě fungovalo za totality, ale postupující devastaci přes občasnou snahu zachránit co se dá se přece jen nepodařilo zastavit. Navíc nebyla radnice revitalizaci přírodního koupaliště nakloněna. Podlehla tehdy módním trendům a vybudovala krytý bazén ve sportovním areálu v lipách. Jen se trochu zapomnělo, že přírodu umělým aquacentrem nelze nahradit. Přírodní koupaliště bylo navíc i společenským fenoménem, kde lidé trávili dlouhé hodiny, kde nemuseli mít strach o děti, kde byly kurty, restaurace. Jsou známy hlasy některých komunálních politiků, kteří tvrdili, že každý má bazén a pro ten zbytek je aquacentrum to pravé.

Ostatně i v naší anketě se našel ojedinělý hlas tvrdící, že každý má dnes svůj bazén! Přestože má město před sebou mnoho finančně náročných úkolů, jeho rada rozhodla, že etapově zrevitalizuje letní koupaliště, a to s moderní technologií podle současných požadavků. Navíc, podle slov starosty ing. Martina Puše, pokud se nepodaří získat příspěvek z EU, tak finančně zabezpečí stavební práce ze svého rozpočtu. Předpokládané výdaje jsou 200 milionů korun.