Jelikož jsme měli nacvičeno, hudba hrála a pana starostu jsme přesvědčili, že masopustní veselí bude drženo v míře únosné, povolení nám bylo uděleno a my jsme s gustem vykročili napříč vesnicí. Děti školní i školkové měly rozličné masky a některé byly skutečně k nepoznání. Stejně tak i někteří členové pedagogického sboru, medvědem počínaje.

Jistě by se nám tak neveselilo a nejuchalo nebýt Michaela Pospíšila, vynikajícího muzikanta se zvučným hlasem a tradičními dudami a jeho bubenickým doprovodem v podání Olgy Staré. Písně se linuly vesnicí až k prvnímu zastavení u domu, před kterým jsme zazpívali a zatančili Kdo chce býti veselý a Už sa fašank krátí. Tak se nám to povedlo, že jsme si rázem vykoledovali první vejslužku, ze které jsme měli upřímnou radost. Následovalo dalších několik zastávek, abychom se zpět do školy vraceli s plnými koši vynikajících dobrot koblih, preclíků, jitrnic i párků. Na jednom dvorku jsme dostali i hrnec teplého čaje na zahřátí a dobré slovo navrch.

V sobotu 26. března 2022 vynášeli Lukavečtí ze vsi Moranu, přinesli líto a připravili spolu s dětmi zábavný program.
FOTO: „Moranu nesem, s velikým nosem…“, znělo tuto sobotu v Lukavci

Rozradostnění jsme se vrátili do školy a na vejslužce si hned pochutnali! Tak zase za rok se budeme těšit na masopust, nebo-li fašank, vostatky, voračky, šibřinky či voráčí, jak se říká v dalších koutech naší země. Tradice pokračuje a doufáme, že se k nám přidají i další dobří lidé.

Text a foto: Bára Tmějová, ZŠ a MŠ Dětenice