Poprvé nápad na uspořádání výstavy na téma Byšičky zazněl před dvěma lety z úst předsedkyně kulturní komise Moniky Faltové, rodačky z Lukavce. V období nejtvrdšího lockdownu tuto myšlenku rozvíjela dál. Já jsem jen tiše poslouchala a v duchu tomu návrhu nedávala moc šancí. Ukázalo se, že jsem se mýlila.

Byšičky jsou dnes už zaniklá vesnice, asi čtyři kilometry jihovýchodně od Lázní Bělohrad a jeden kilometr východně od bělohradského lázeňského parku Bažantnice směrem na Miletín. Lokalitou prochází turistická značená cesta Karla Jaromíra Erbena. Vesnice zanikla za třicetileté války a dochoval se pouze kostel svatého Petra a Pavla, který patří k nejstarším církevním památkám Podzvičinského kraje. Od kostela je nádherný výhled na okolní krajinu. Byšičky údajně inspirovaly básníka Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile.

Nemožné se stalo skutečností a vernisáž výstavy Byšičky v obrazech se konala v neděli 19. září 2021 za přísné kontroly protiepidemických opatření. Bohužel, někteří lidé se do výstavní síně nedostali, protože sebou neměli platné potvrzení o bezinfekčnosti. Tato situace byla pro organizátory velmi nepříjemná, zejména když se jednalo o majitele obrazů, jež byly vystavovány. Ale organizátoři byli nesmlouvaví, i když se za vzniklou situaci moc omlouvali.

Jakmile návštěvníci překonali kontrolu u vchodu, vydezinfikovali si ruce a nasadili respirátory, mohli už na chodbě obdivovat kresby Byšiček od žáků základní školy z Lázní Bělohrad. Dále je do výstavní místnosti provázely nástěnky s fotodokumentací a zajímavými informacemi o dané oblasti. Aby bylo lidem jasné, jak to Lukaváci s Byšičkami mají, vykukovalo všude logo výstavy – srdce s náčrtem kostelíčka a nápisem „milujeme Byšičky“. Tomuto mottu dodávala věrohodnost skromná dřevěná kasička hned u vchodu do výstavních prostor, do které návštěvníci vkládali dobrovolný příspěvek na opravu byšičského kostela.

Akce byla zahájena přesně ve 14 hodin a slovem ji provázela hlavní organizátorka Faltová. Jako první vystoupil soubor Pifferaios společně s Toni dei signori z Lázní Bělohrad. Zpívali tak krásně, že se to líbilo i Alíkovi, malému pejskovi ze sousedství. Rozhodl se muzikanty podpořit. Překonal všechny překážky, vběhl do místnosti, motal se hudebníkům pod nohami a jasně dával najevo, že se mu to jejich zpívání moc líbí.

Po zpěvu přišly na řadu zdravice vzácných hostů a úvodní slovo místostarosty obce. Všechny zaujal odborný výklad zástupce farnosti z Lázní Bělohrad o historii Byšiček. Nechyběly ani básně z pera místní obyvatelky, při jejichž recitaci se protagonistům třásl hlas a v očích mnohých lidí byly vidět slzy dojetí. Program pokračoval výkladem balady Svatební košile a promítáním stejnojmenného videa.

Poté následovala prohlídka vystavených předmětů. Lidé obdivovali obrazy, kresby a fotografie od známých i místních umělců. Celkem se sešlo 51 obrazů od 16 malířů.

Raritou byl kousek břidlice z původní střechy kostela před rekonstrukcí, kterou zachránil a zapůjčil rodák z Lukavce.

Na závěr si návštěvníci zazpívali s živou hudbou staré písně, poseděli při vínku a vzpomínali. Na památku si každý účastník mohl odnést kamínek s malovaným motivem Byšiček a pro děti byly připraveny tematické omalovánky s pohádkou.

O krásné zážitky nebyla nouze. Jedním z nich bylo malé a velmi milé překvapení. Na vernisáž nás přijeli podpořit tři fotografové z různých koutů Východočeského a Středočeského kraje. Po celou dobu fotoaparáty cvakaly jako o život a já měla velkou radost ze společného „fotosdílení“. Vždyť ne pokaždé se podaří, aby se na vernisáži v malé obci sešli čtyři fotografové!

Výstava opět Lukaváky spojila a ukázala, kolik šikovných a kreativních lidí v Lukavci žije. Lidé námět Byšiček kreslili, fotografovali, ryli, skládali básně a písně. Každý zvolil aktivitu a techniku, která je mu blízká.

Někteří malovali náměty Byšiček na kamínky, kterých se nakonec sešlo více než 200 kusů. Nádherný obrázek vyryl jeden místní muž do břidlicové desky. Pro děti byly připraveny omalovánky s pohádkou na motivy čarodějnice Lukajdy a její cesty na byšičskou pouť. Tento „časopis“ pro děti nakreslila a pohádku napsala šikovná místní žena. Jiná žena ušila loutku čarodějnice, která děti vábila k tomu, aby si omalovánek všimly a odnesly si je. Další kreativní žena složila oslavné básně na téma Byšičky. Překvapením pro všechny byla píseň, kterou složila bývalá paní učitelka, rodačka z Lukavce. Také logo výstavy s nápisem „milujeme Byšičky“ nakreslila obyvatelka Lukavce. Naprosto ojedinělé je video složené z 21 fotografií na motivy Svatební košile, které vytvořili aktivní Lukaváci. Jednotlivé fotografie jsou také umístěné na stěně výstavní místnosti.

Lidé si vernisáž opravdu užili a byli spokojeni. Ještě ten večer psali na sociálních sítích poděkování. Za všechny cituji návštěvnici Janu, která napsala: „Bylo to úžasný, jsme rádi, že jsme mohli být u toho.“ a návštěvník Jarda se k ní přidal se slovy: „Chci poděkovat za fajn odpoledne.“

Předsedkyně kulturní komise Faltová vernisáž uzavřela slovy: „Vážím si aktivity a nadšení lukaveckých spoluobčanů a všem moc děkuji. Výstava se opravdu podařila. Pokud alespoň trochu pomůže kostelíčku na Byšičkách, měla tato aktivita smysl.“

Přijďte se na výstavu podívat i vy, určitě to stojí za to. Navštívit ji můžete až do 5. října 2021 ve výpůjčním čase místní knihovny, tj. každé úterý od 15.30 do 17.00 hod. a každou neděli od 15.00 do 17.00 hod.

Zdena Zuzana Bednářová

Děkujeme Zdeně Zuzaně Bednářové za čtivou reportáž a krásné fotografie! Pokud jste se i Vy zapojili do pořádání zajímavé události, navštívili jste kulturní akci či pořídili pěkné snímky, napište nám přes formulář v rubrice Čtenář reportér, rádi i Vaše příspěvky zveřejnéme. Těšíme se a předem děkujeme!