Schizofrenie postihuje přibližně jedno procento populace, což v České republice představuje zhruba 100 000 lidí. Světový den schizofrenie připomíná, že ve společnosti stále koluje silné přesvědčení, že schizofrenie rovná se jednosměrná vstupenka na psychiatrické oddělení a život za zdí nemocnice. Opak je pravdou: i se schizofrenií je možné žít doma.
Výrazně k tomu přispívají centra duševního zdraví. A čím dříve si člověk dokáže říci o pomoc, tím může být situace lepší. Jednejte včas, může to výrazně zlepšit kvalitu života První projevy přichází mezi 15 až 35 lety a postihuje stejně muže jako ženy. V počátcích se často projevují změny v myšlení, chování a emocích jako například: Bludy: Nepravdivá přesvědčení, která nejsou založena na realitě (např. pocit pronásledování, nadpřirozené schopnosti). Halucinace: Vnímání věcí, které nejsou skutečné, nejčastěji sluchové (např. slyšení hlasů). Snížená schopnost vyjadřovat emoce nebo neadekvátní emocionální reakce. Pocity smutku, beznaděje, úzkosti nebo nedostatek zájmu o dříve oblíbené činnosti. Vyhýbání se kontaktu s rodinou a přáteli, ztráta zájmu o sociální aktivity. Zhoršení schopnosti pracovat nebo studovat.
Příčiny vzniku nejsou přesně známy, současně nelze jednoznačně říci, které příznaky se objeví a v jaké intenzitě. „Je důležité nic nepodceňovat a v případě podezření na jaékoliv duševní onemocnění vyhledat odbornou pomoc. Říci si o ni je odvaha, nikoliv ostuda. Čím dříve lidé začnou své onemocnění řešit, tím lepší může jejich život být,“ řekl Petr Pavlíček, ředitel organizace Péče o duševní zdraví. Rychlá a individuální podpora = centrum duševního zdraví Organizace Péče o duševní zdraví nabízí osobám s vážným duševním onemocněním i jejich rodinám podporu skrze terénní zdravotně sociální službu – centrum duševního zdraví.
„Velkou výhodou centra duševního zdraví je, že zkracuje dobu na setkání s psychiatrem, a to z týdnů na dny. Současně dokáže rychle reagovat na potřeby klienta a včas nabídnout adekvátní podporu,“ uvedl Petr Pavlíček. Multidisciplinární tým centra duševního zdraví tvoří zdravotníci a sociální pracovníci. Konkrétně: psychiatr, klinický psycholog, psychiatrické zdravotní sestry, sociální pracovníci a peer konzultant. „Všichni členové týmu jezdí za klienty domů a tým přizpůsobuje návštěvy jejich potřebám.
Tým podporuje klienty, aby porozuměli svému onemocnění. Současně může pomoci například s nácvikem péče o vlastní osobu i domácnost, jednání na úřadech apod. Společným cílem týmu a klientů je, aby žili doma, nikoliv za zdí nemocnice a byli přijímanou součástí komunity,“ doplnil Pavlíček.
Jak konkrétně podpora funguje? Podívejte se na video:
Efektivní pomoc napříč Pardubickým i Královéhradeckým krajem Organizace Péče o duševní zdraví podporuje osoby s duševním onemocněním už 29 let. Kromě Hradce Králové má další 3 centra duševního zdraví: 2 v Pardubickém kraji (Pardubice a Chrudim) a v Královéhradeckém kraji ještě v Náchodě. Má také 3 střediska (Rychnov nad Kněžnou, Jičín a Ústí nad Orlicí) ve kterých poskytuje osobám s vážným duševním onemocněním sociální služby. Středisko v Ústí nad Orlicí transformuje už v letos v září na centrum duševního zdraví.
V loňském roce organizace podpořila 1309 klientů, z toho 579 se potýkalo se schizofrenií či příbuznými poruchami. Sociální pracovníci a zdravotníci z Péče o duševní zdraví najezdili za klienty 358 309 km.
