Leden většinou není v našich podmínkách příliš příznivý měsíc pro pěstitele zeleniny, ale ani uprostřed zimy nemusíme zahálet. Je-li mimořádně příznivé počasí, můžeme přehazovat kompost, odklízet sníh z cest a házet jej na záhony, zakládat teplé pařeniště s vrstvou chlévského hnoje minimálně 30 cm.

Po příchodu silných mrazů se může stát, že ptáci z nedostatku potravy zaměří pozornost na pupeny ovocných keřů a stromů. Menší stromky a keře můžeme chránit hustou silonovou sítí, větší koruny ošetřete postřikem vápenným mlékem nebo jiným vhodným přípravkem.

Řízkování

Během měsíce  ledna můžeme odebírat dřevité řízky z opadavých dřevin. Lze jimi snadno množit například pámelník, meruzalku, tamaryšky, tavolníky, vrby, zlatice, rybízy a některé další. Z dřevin odebíráme silné, vyzrálé letorosty, které nejsou namrzlé. Příliš silné letorosty s větším obsahem dřeně také nejsou vhodné. Odebrané letorosty ostrými nůžkami rozstříháme na části. Řízky by měly být dlouhé přibližně 20 cm. Ve spodní části vedeme řez mírně šikmo pod očkem. Horní řez by měl být přibližně 1 cm nad pupenem, je-li blíže, tak pupen často zaschne. Horní část řízku můžeme opatrně zavoskovat, tak abychom nezamazali pupen. Pokud je to možné, spodní stranu řízku ošetříme růstovým stimulátorem a řízky napícháme mírně šikmo do chladného pařeniště tak, aby horní pupen byl nad zemí. Pokud je zmrzlá zem, tak je svážeme po jednotlivých druzích do svazků, označíme jmenovkou a umístíme na vlhké a chladné místo do sklepa, či pokud je jich menší množství. Řízky pak vysadíme co nejdříve v předjaří.

Informace o podnožích

P-14 – je jabloňová podnož pocházející z Polska. Řadí se do skupiny středně vzrůstných podnoží, bujnost růstu je přibližně mezi podnožemi M26a MM106. Docela dobře kotví v půdě, nevyžaduje trvalou oporu. Je dobře mrazu odolná. Brzy vstupuje do plodnosti a plodnost je pravidelná. Citlivost na strupovitost je nízká, střední na padlí a spálu. Vyžaduje půdy dobře zásobené živinami a vláhou, nemá ráda půdy těžké a zamokřené.

Petr Kumšta