Zvláště důsledně je nutné likvidovat peckoviny napadené virovou šarkou, jabloně u kterých se projevuje velmi zrádná fytoplazmová proliferace a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. Pozor, je nutné ze země odstraňovat všechny, dokonce i drobné kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože. V žádném případě do těchto míst pozemku nevysazujeme několik roků stejné a podobné druhy porostů.

Po provedení podzimního dezinfekčního postřiku některým z měďnatých fungicidů (kuprikol, champion, kocide) vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými prostředky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesá pod bod mrazu.

V listopadu je možno hubit i mšici krvavou, a to tak, že k patám stromů nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem vracejí k přezimování.

Průběžně můžeme sklízet zeleninu odolnější proti mrazům, jako je růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. Některé druhy zeleniny po prvních mrazech dokonce chuťově zjemní.

Vytrvalé, choulostivější bylinky a keře jako jsou například: šalvěj, rozmarýnu, tymián, kadeřavou petržel a yzop chráníme proti vymrznutí přihrnutím zeminy a lehkým vzdušným krytem z chvojí, případně slámy nebo bílé netkané texilie.

Základem hnojení ovocných rostlin jsou organická hnojiva. Používáme zpravidla dobře uleželý nebo raději zkompostovaný hnůj, který zarýváme přibližně do hloubky 10 až 15 cm na podzim buď po celé kultivované ploše pod stromy, nebo alespoň v pásech nebo v kolech pod korunami stromů, je-li zbývající plocha zatravněna. Hnojíme v dávce alespoň 300 až 500 kg na jeden ar každé 3 až 4 roky. Na lehčích půdách je však vhodnější hnojit obrok s polovičními dávkami. Slabě rostoucí porosty hnojíme více.

Petr Kumšta