Byl to festival příjemný a obešel se bez dryáčnicích napodobenin food-festivalu a řevu hudeb na náměstí, které bylo uvolněné a hodno obdivu celistvosti dávné architektury.Většina aktivit se přesunula do prostorného parku, kde si pohodové atmosféry užívaly všechny generace- přesně tak jak zakladatelé před více než třemi desítkami let chtěli.A co chtěli? Zkusíme se vrátit v čase:

Svobodná atmosféra po Listopadu 89 nahrála mnohým novým aktivitám. S počátkem nové éry měli uvolněné ruce i kantoři a mnozí z nich toho využili k dříve spíše těžko možným aktivitám. S veškerou úctou ke Karlu Čapkovi a „pátečníkům“ jsme s pedagogem Jaromírem Gottliebem sezvali s trochou recese Klub Jičínských pátečníků. Tam se diskutovalo o mnohém, také o prvorepublikových kulturních aktivitách. Diskuse s výraznými osobnostmi Jičína-m.j. s prof. Robertem Kvačkem, pozdějším rytířem lékařského stavu prof. MUDr. Antonínem Fingerlandem, pedagogem Vladimírem Úlehlou, MUDr. Rejlkem, prof.Hoffmanovou, PhDr.Bílkovou. Dr. Gratzingerovou- z mladších např.PhDr. Novotným, Mgr. Matuchou a zástupci dřívějších jičínských spolků vedly v konečných fázích zejména ke dvěma výrazným skutkům.Šlo o obnovení Valdštejnských slavností, které byly v Jičíně naposled v r. 1934 (a trvaly několik týdnů) i o vznik „Kubínova Jičína“(to k poctě nestora spisovatelů J.Š. Kubína, rodáka z Jičína).

Hudba rozveselí duši. Akce na Veselce v Jičíně.
Hudba rozveselí duši je heslo, které si dala organizace Péče o duševní zdraví

Ve zdejší knihovně jsme s J. Gottliebem uspořádali tedy „Kubínův Jičín“ jako víkendovou akci k poctě tohoto spisovatele, filologa, humoristy, národopisce a svérázného znalce kraje. Akce se vydařila, a tak jsme 6.11.1990 za přítomnosti četných kantorů i kulturních osobností ohlásili na příští rok konání výraznějšího festivalu, který měl nést zejména zásluhou manž. Gottliebových jméno“Jičín- město pohádky“. Díky pozvání tehdy ještě velmi početného spolku „Jičín v Praze“ jsme byli oba s Jaromírem Gottliebem pozváni na schůzi spolku, která se tradičně konala v zasedací místnosti městského úřadu na náměstí Míru v Praze.Tam jsme oba referovali o proběhlém Kubínově Jičínu a sdělili náš plán pořádat v Jičíně v budoucnu pohádkový festival.Přítomný novinář tehdejších Lidových novin pak napsal a uveřejnil v nich článek s názvem“Jičínští nechtějí Rumcajsland“ .Sloupek si přečetl spisovatel Vladimír Škutina a pozval nás(JG a JV) na návštěvu. Získali jsme jeho doslova ohromující podporu! On to byl, kdo na první ročník festivalu JMP pozval a zajistil výstavu kreseb dětského nakladatelství Bohempress ze Švýcarska, které tehdy vedl Čech Božejovský. Výstava to byla úžasná (v bývalém sídle KSČ) a opravdu hodná jednoho z největších nakladatelství dětské knihy v Evropě. Pan Vladimír Škutina , jistě stále velmi dobře známý z pořadů s Janem Werichem, se pak I. ročníku festivalu sám zúčastnil, besedovat zde m.j. se studenty.

Podařilo se nám postupně pozvat do Jičína i další nesporné osobnosti jako Radka Pilaře (pod jeho vedením děti na několika místech malovaly),manž.Lhotákovy, známé už výtvarníky (vedli m.j.děti ke krásné výzdobě náměstí)zpěváka Jaroslava Hutku, herce Zdeňka Řehoře, výtvarníka Petra Kavana a řadu dalších osobností. Nelze zapomenout na nejméně tři organizátorky a realizátorky umístění ohromného draka za zdejší“bránu“, a to Mgr.Danu Gottliebovou, RNDr.Vlastu Smolíkovou a Mgr.Alici Matuchovou.

Na rozdíl od manifestačních průvodů, na něž byli lidé, sportovci, školy atd.“nahnáni“- šel Jičínem zcela spontánně pestrobarevný zahajovací průvod, kde nechyběli sportovci, skauti, folklor atd. Ten zazněl i na shromáždění na náměstí. Ze zámku pak promluvil tehdejší starosta Jičína Ing. Ivan Matějka (mimochodem výtečný ochotnický herec) a v jeho projevu nescházel humor, poděkování – i naděje do budoucna.

Brotherhood, 140x100cm, acrylic on canvas.
Světlo svobody stále září. Na projekt navazuje výstava Barvy svobody

Pořadatelé dávali najevo, že se nechtějí opírat výhradně o popularitu loupežníka ze Řáholce Rumcajse, ale také o regionální pohádkové veličiny jako např. J.Š. Kubín, K.J.Erben, L. Mašínová a další.. Na festivalu tedy byla i loutková představení folklorní soubory, výstavy hraček, jízdy koníkem do pohádky, písničky a divadla, karneval i diskotéka. Parta pořadatelů, rekrutující se převážně z učitelů, vymyslela i pohádkový zvonec, Jaromír Gottlieb pak po schválení dětským parlamentem předložil i pohádkové zákony. V průchodu brány byla rohožka, na níž se museli návštěvníci symbolicky očistit.

Abychom mohli konat naznačené aktivity, ustavili jsme 29.7.1991 pohádkovou nadaci, která nám umožnila v tomto roce konat už celotýdenní první ročník festivalu. Tato nadace si uložila m.j. „..probudit a oživit duchovní hodnoty a humanitní cíle,postavit je do světla svobodného rozvoje se zvláštním zřetelem na rozvoj osobnosti dětí a mládeže, a to i dětí tělesně handicapovaných. Vyjádřit naši vůli i schopnosti ke vzájemné i mezinárodní spolupráci v perspektivě sjednocené Evropy, do níž je nutno vstupovat rozvíjením nejlepších tradic historického národa střední Evropy“.

Jako hlavní činnost zmíněné nadace Celookresního kulturního festivalu Jičín - město pohádky jsme si předsevzali:

1.Každoroční pořádání celookresního kulturního festivalu „Jičín- město pohádky“
2.Zvláštní zřetel k mentální stimulaci zdravotně postižených dětí
3.Výchovu k ekologickému myšlení (m.j. i ekologie dětské duše)
4.Spolupráci s obdobnými kulturními institucemi, zabývajícími se pohádkou, a s veškerými asociacemi takového kulturního zaměření v zahraničí.

Doufejme, že zůstanou nehmotné hodnoty- jsou výše označeny-hmotné pak-m.j. pískovcové sochy jsou na různých místech Jičína a v Libosadu.

Nutno podotknout, že v uplynulých ročnících se festivalu zúčastnilo v nejrůznějších žánrech celkem 14 zemí.

První ročník JMP měl předznamenání BYLO-NEBYLO, druhý.pak RÁJ SRDCE(naplněné i díly Komenského),III.podle J. Hutky K ČEMU TAM TA SLUNEČNICE JE?“,další ZVONY A ZVONKY. Následovaly tituly“Za sedmero horami a sedmero řekami“,Holduj tanci, pohybu,Hlavně nesmí býti smutno(to už pod patronací České komise UNESCO),dále „Máme rádi zvířata“,poselství KNIHA-pod patronací Ministerstva školství a jubilejní X. ročník“Pohádky odjinud“ byl pod patronací Ministerstva kultury.

Každý další ročník tak měl a jistě i bude mít svou charakteristiku, názvy jednotlivých dní a hlavně své obecenstvo- tisíce dětí i dospělých. Pořadatelé se vždy snažili a jistě ji snažit budou, aby se označení adresáti -„ lidé, děti i kmeti“- dočkali za zachování shora uvedených zásad a principů onoho Kubínovského „BUĎTE BLAŽENI!“

Jaroslav Veselý