Vojtěch Drahoňovský je skvělý houslista, postavil si na dědičném rodinném gruntu slaměný dům. A kromě jiného tam spolu s ženou Markétou hospodaří a moštují. Spolu taky, a s několika přáteli, zorganizovali na sv. Václava už druhým rokem podzimní slavnost s jarmarkem. A o tom je náš článek.

Bohumír Procházka (proChor). Ilustrační snímek.
Bohumír Procházka: Martinská poetická jeseň

Mají to nějak zařízeno nahoře, svítilo sluníčko. Ale nejen proto, se jarmark vydařil. Nebyl to jen obyčejný trh se všelijakými pěknými ozdobami a kupříkladu i mýdlem z přírodních produktů. Byl tu med, i jiné včelí výrobky, samozřejmě léčivé. Jakož i rozličné výpěstky, jako například bramboráky a pivo. A další všelijaké užitečné dobroty. Prodávaly se tu i knihy, dokonce bousovská básnířka Pavla Bartková uváděla tu na trh svou pátou sbírku básní. Zněly i verše zpívané. Šikovná dívka, písničkářka Veronika Veselá s maminkou, zpívaly své zhudebněné básně. Veronika s kytarou, maminka střídala lesní roh, flétny, xylofon. Ze Slovenska přijel Jan Světlan Majerčík se svými písněmi a Anton Lůchava se svým autorským čtením. Uvádím jen část ze slova zpívaného a mluveného. Střídáni byli z lavic posluchačských trampskou skupinou, ke které se přidávali další jarmarečníci i bramboráři (to byli ti, kteří vyráběli bramboráky). Pak byl rozdáván text písně autorů František Škroup aj. K. Tyl. Samozřejmě text známe, ale ne celý. Tady se zpívaly všechny čtyři sloky. Anton pak rozdal další text s názvem Nad Tatrou sa blýská, i ten my starší známe. A i mladí si ho rádi zazpívali.

Není obvyklý jarmark, kde se zpívají hymny. Proto o věci tak podrobně píšu, že mne těší, jak účastníci jarmarku prožívali to, čemu se někdy s určitým nádechem, ne moc pozitivním, říká vlastenectví. Jen kousek jarmarku tu popsaný, ukázal atmosféru setkání. Ano, sousedské setkání. Tolik nám chybí. Sejít se, radovat se z toho, co jsme vyrobili. Ať k pochutnání, napití, popovídání, společné zpívání, či jen poslouchání vlídného slova a dobré písně. Moštárna v Cidlině ukázala, jak na to.Text a foto:

Bohumír Procházka (proChor)