Zavedl to kdysi strýc Emil, který tam pokaždé v tuto dobu jezdil na hrob svých rodičů. Večer nám pak u vánočního stromu vyprávěl zážitky, které byly s návštěvou spojeny. A věru, nebyly to zážitky nijak nudné. Strýček byl skvělý vypravěč a uměl do svého vyprávění vložit nějakou dramatickou situaci, která zvláště nás děti hodně bavila.  Jednou vyprávěl, jak na hřbitově na jednom z hrobů hasil požár, když se od zapálené svíčky vzňal na hrobě věnec. Jindy mu ujel z Hradce autobus a on, jako důstojný stařec, musel stopovat auta, až ho nakonec přeci jen jeden řidič svým autem na hřbitov dovezl. Potřetí autobus zase nedojel, protože se cestou střetl s autem, a tak strýc musel z Předměřic na hřbitov dojít pěšky. Tyto opakované výlety s různými zážitky spojil pokaždé s návštěvou rodiny Trousilových, později i jejich potomků Doubravových, kteří prarodiče zásobovali potravinami v době poslední světové války. Jejich přátelství se protáhlo na celá desetiletí a trvá až do dnešních dnů. To vše patří k rodinným Vánocům, ač většina aktérů už dávno nežije. Vzpomínky na ně se však přenášejí z generace na generaci.

Olda Suchoradský

Děkujeme panu Oldřichu Suchoradskému za další milé vzpomínání. 

Do rubriky Čtenář reportér může přispět kdokoliv, kdo rád fotografuje, píše, zajímá se o aktuální dění a je ve správný čas na správném místě. Své snímky, texty i krátká videa můžete posílat na e-mail: regina.hellova@denik.cz. Děkujeme!