Nahlédl jsem na webové stránky Ministerstva dopravy ČR, kde je psáno: „Pokud na povrchu společné stezky nenajdeme žádné dělící čáry ani směrové pruhy, mohlo by se zdát, že není jasné, kdo se má kde pohybovat. Tento problém však řeší pravidla provozu na pozemních komunikacích, která říkají, že cyklista by se měl vždy držet u pravého okraje stezky ve směru své jízdy. Do středu či její levé části by měl vjíždět jen při objíždění překážky nebo jiného účastníka provozu.
Podobným pravidlem by se měli řídit i chodci, kteří by se také měli pohybovat u kraje. Výhodnější je jít u levého okraje stezky, a to zejména kvůli lepší vzájemné viditelnosti protijedoucích cyklistů s chodci. Snižuje se tak riziko toho, že by se chodec zbytečně lekl cyklisty jedoucího stejným směrem, který by jej předjížděl z těsné vzdálenosti. Všichni, kdo se na stezce pohybují, pak musí dodržovat ještě jedno důležité pravidlo: neměli by vytvářet větší skupiny, které by zabíraly celou šíři stezky a blokovaly pohyb ostatních.“
Dodržováním jednoduchých pravidel lze předejít komplikacím na stezkách, které jsou pro větší bezpečnost chodců a cyklistů vybudovány.
Jan Vaníček, Jičín
