Jinčí čin si nepotrpí na celebrity. Přesněji má svou představu, koho pozvat. Protože letošním ústředním tématem bylo školství, přijeli, či přišli ti, kdož mají k věci co říci. Teoreticky, či prakticky ukázat. Témata jako Budoucnost škol, Zážitky a zkušenosti, Připravuje škola na život?, Je známkování nejlepší způsob motivace? Metody pro rozvoj myšlení a učení, zní příliš akademicky, ale je-li dobrý učitel…. A jsme u jádra věci. Lektoři byli mladí, zajisté s jiným, než konzervativním myšlením. Představují to, co je nepříliš šťastně nazýváno alternativní.

Kdo s tím vším pomáhal? Přátelé. Mnohé znám z Lodžie. Někteří přijeli do Jičína zdaleka. Spolužačky a spolužáci z dílen. Za byt a stravu. To jest někteří přespali ve spacáku, bylo pěkně. Pořadatelé si dali za cíl přivést lidi do jiných, než tradičních prostorů. A tak první část, středa, čtvrtek odehrála se v Bunkru a okolí, pátek a sobota v parku pod hrází rybníka Šibeňák. Krásné místo. Tak například v sobotu byly tu dílny rozličné, bleší trh, kout hádanek, a úkolů o stromech, divadlo o letu balonem, čtenářská dílna a přednášky. Na páteční večer pak pozval Propadák oblíbené kapely, v sobotu hrály kapely pozvané Jinčím Činem.

Byl to nezvyklý pohled, jak si zájemci nesou židle za umělý sáňkařský kopec, aby nebyli rušeni a v pěkném prostředí, s výhledem na rybník, poslouchají přednášku o tom, jak učitel Feuerstein v koncentračním táboře v Terezíně učil židovské děti, a jak právě tam, vznikly základy jeho moderní vyučovací metody. Přednášky i debata byly zajímavé.

Propadák, krásný název skupiny dalších pořadatelů, což? Po několik roků měli svůj program na Čeřovce, letos pod Šibeňákem. Kapely, podobně jako na Čeřovce. Povšimli jsme si skvělé speciality. Na některých stromech byly navázány zavařovací sklenice s výzvou Na vajgly! A bylo čisto.

Samozřejmě iniciativa a práce neprofesionálů nestačila. Pomohlo Město a jeho Technické služby, kraj, čerpáno bylo z prostředků JMP.

Nic není bez chyb. Asi je stále co zlepšovat v propagaci. I když dívky roznesly pozvánky do všech blízkých domů na sídlišti, program si vyžádal větší a promyšlenější propagaci. Příklad: Dámy seniorského věku procházely parkem. Pozvány k hádankám, chytly se. A bavily se, i debata se rozproudila. Na některé novější věci nejsme zvyklí. Na nový způsob myšlení, jiné konání. Ani někteří občané, ani někteří ti, kdož rozhodují. Jsou to zase mladí, kdo nás na ně upozorňují.

Bohumír Procházka (proChor)