Když si opatřila fotografické náčiní, začala zase s vysokým nasazením. Hlavně ale ne pořád stejně. Teď si „vystudovala“ vévodu Valdštejna a dala se do fotografických koláží z jeho života. Věc, která není tak atraktivní. Možná proto, že je dost náročná na čas, trpělivost a nakonec ani není příliš atraktivní ekonomicky. Ale o to Jitce nejde.

Se svým velkým nasazení připravili s mužem i vernisáž v Knihovně Václava Čtvrtka. Pozvala historiky Evu Bílkovou a Jaromíra Gottlieba, kteří výstavu uvedli. Jakož i spolupracovníky přes výtvarno, zejména Břetislava Kužela. Pozvala flétnistku Šárku Rejžkovou a harfenistku Pavlu Novotnou. Nu a s manželem připravily náležité občerstvení. Důsledkem bylo, že kuloáry se protáhly až na tři hodiny od zahájení. Bylo o čem povídat.

O přednášku genealoga Karla Neckaře byl obrovský zájem.
Po stopách předků s Karlem Neckařem

Jitka obsáhle vysvětlovala, jak pracovala, jak ji Břeťa vždy poradil co do barvy i komponování rozličných motivů architektonických i přírodních, které s vévodou souvisely. Musí mít Jitka obsáhlý archiv fotografií. A díky valdštejnskému pátrání ho jistě obohatila. Povídá i o tom, jek nacházela kamenné kříže, či uspořádání stromů aby splnily její představu o námětu. Život vévody byl pestrý, proto i práce paní fotografky.

Takže kdo přichází na výstavu, nenajde tu kratochvilnou podívanou. Uvidí tu náročnější umění. Bude- li pozornějším divákem, najde mnoho ze života vévody. V symbolech vyvedené. Koláž není jednoduché umění. Je mnohoříkající. Lépe jsou na tom ti, kdož Valdštejna znají. A to pro jeho pestrý život neumí každý. Důkladná Jitka Pírková proto připravila tahák. Ke každému snímku vysvětlivky o životních souvislostech a epizodách, které snímek zdůrazňuje.

Jednatřicet fotografií formátu A3 je dějepis trochu jinak. Je ale i příkladem zpracování vévodova života uměleckým způsobem.

Výstava potrvá do konce února.

Umělecky smyšlející duše potěší výstava v novopackém muzeu.
Jirousová, Jirásko: dvojvýstava v novopackém muzeu

Bohumír Procházka