12. ledna roku 2020 objevil se tam Zebín se svou kapličkou po zásluze. Naše město bylo pověřeno uspořádat mistrovství republiky v cyklokrosu. Protože to umíme. První závod byl na Čeřovce v roce 2014. Pak každý rok. Jičíňáci připravili klání dobře a tak letos dostali možnost uspořádat národní mistrovství. I to se povedlo. Ředitel závodu Petr Kordík shromáždil skvělý tým spolupracovníků. Ti postavili zajímavou trať a zajistili všechno, aby závodníci i jejich doprovod byl spokojen. Takže Jičín se proslavil dobrou prací.

Kličky závodu, a že jich nebylo málo, byly na východním svahu Čeřovky a protáhly se témě k lipové aleji, tedy na místě, kde je zplanýrovaný prostor po kasárnách. Dvakrát makali závodníci do vrchu čedičové vyvřeliny Čeřovka tak, že v jednom okruhu ujeli celkem 2 600 metrů. Pořadatelé spočítali, že celkové převýšení na okruhu bylo 70 metrů. To je přibližně totéž, jako když vyšlapete z Holína nahoru a Prachov. Jenže tady v blátě. Muži jeli okruh desetkrát.

Koho zajímá ekonomika, tak startovné je pro juniory 200, pro dospělé 300 Kč. Pokud nezaplatí včas a elektronicky, tak dvojnásobek. Cena za první místo je 8000 Kč, za druhé 4 100. Za třetí 2700. Uvádíme těm, kdo znají výplaty fotbalistů pro srovnání.

A teď z jiné stránky. Kolik stojí lepší kolo pro cyklokros, zjistíte na internetu. Tomu, kdo to myslí se sportem vážně, jedno kolo nestačí. Těm špičkovým závodníkům ani dvě. Špičkový závodník má vzadu 11 koleček (pastorek), vpředu jedno velké, 42 zubů, nebo dvě (40 až 42 zubů). Jeden mechanik zpravidla nestačí. V depu je nutno mít za dobu průjezdu okruhu (8 minut) připraveno další umyté a seřízené kolo.

Cyklokrosová sezóna je obvykle od listopadu do února. Však trénink prakticky po celý rok. Mnoho závodníků jezdí i silniční závody, nebo dráhové. Někteří dělají v létě jiný sport. Kupříkladu nadějná mladá Magdalena Mišoňová je mistryní ČR v orientačním běhu. Oba sporty předpokládají trénink téměř celý rok. Cyklokros znamená většinou jízdu po blátě, nebo po ledu. Málo se jezdí po rovině. Když se zeptáte, zda závodníci trénují taky pády, zasmějí se.

Proč to ti blázni dělají? Na stupních vítězů sešli se dvě generace mužů. Pavel Hekele, vítěz závodu, 42 let a na druhém místě devatenáctiletý junior Tomáš Kopecký. Hekele nikdy žádné mistrovství nevyhrál. Když se ho ptali, jaký usilovný trénink rozhodl o jeho úžasném vítězství v nemladém věku odpověděl: „Nerozhodl trénink, rozhodlo srdce.“

Tak úžasná věc je sport.

Bohumír Procházka