Terezka Dubinová v úvodním slovu položila otázku: „Je zkušenost přenosná?“ A upozornila na nebezpečí, které přinášejí sociální sítě tím, že anonymně umožňují publikovat články s protižidovskou tématikou. Doporučila filmy Králíček JoJo (USA / Nový Zéland / Česko, 2019) a Zpráva (Slovensko / Česko / Německo, 2020).
Honza Kinderman připomněl, jak to bylo. Shromažďování transportovaných konalo se ráno, aby nevzbudilo pozornost. Bylo zakázáno fotit. Přesto se zachovala péčí skauta Standy Hylmara cenná fotografie. Nejprve byli všichni odvezeni do sběrného tábora v Terezíně. O dalším osudu vězňů se mnoho neví, ale dá se v literatuře mnohé dohledat.
Chomutický rodák, český spisovatel Josef Hiršal v knížce Vínek vzpomínek popisuje epizodu libáňského rodáka Františka Schulmanna z doby, kdy vyšlo nařízení, že židovští občané musí nosit Davidovu hvězdu a v občance měli židovský původ vyznačen. Své básně publikoval F. Schulmann pod jménem Jiří Daniel. Jeho knížka vyšla až v roce 1998 pod názvem Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu. Kromě básní jsou tu i deníkové záznamy. I on patří k těm, kteří se nevrátili.
Součástí setkání byla zpívaná izraelská hymna a na závěr se zpívala česká hymna. Neví se, jak dlouho hořely svíčky pod pamětní deskou, než je vítr sfoukl. Dnes už se ani neví, kolik lidí z transportu se vrátilo. Patrně nebylo to víc než každý desátý. Však víme, že obecně prospěšná společnost Baševi každý rok pietní vzpomínku svolává a ona probíhá důstojně bez vnějšího efektu a bez frází.
Bohumír Procházka
