Milenci si opatřili kávu a zákusky v cukrárně u brány a bufetují na kašně Valdštejnova náměstí. Jinde kvůli nařízení (Covidu) nesmějí. ProChor si dovolí, vyfotí, pak sedí na sedle své tříkolky a vyčítá si, že špatně eponoval - dívají se do kamery. Potom se i on hřeje na sluníčku a přemejšlí. Jak bude vypadat svět … třeba za deset let. Budou mít dětička dvě. Clapec sedí na schodu kašny a nudí se. Holčička, produkt usmiřování po první manželské krizi, běhá kolem kašny. Přemlouvá bratra, ať se s ní honí. On jí říká, že to je trapný, že to je nuda. Ona (manželka), chodí ke svému psychologovi, ale muž o tom neví. On má svou blondýnu a myslí si, že Ona o tom neví. Ale ví. Však proč by se s ním dohadovala?

Jičín. Město, v něm lidi, jako bylo už před šesti sty léty. Jen trochu větší. Akorát tenkrát nebyly jednou za 4 roky volby. Tak za těch deset let bude mít Jičín zase nové logo. Bude to stát se vším všudy, i soutěží, která bude povinná asi 400 tisíc korun. Radnice občanům vysvětlí, že pořízení bylo nutné, předepsané. Staré logo nesplňuje kritéria. Většině občanů to bude jedno. Budou spravené chodníky, poplatky za domovní odpad vzrostou úměrně inflaci. Technické služby budou mít nové moderní stroje. Ty budou taky zajíždět na Novoměstskou promenádu, která bude doplněna lavičkami.

Skupina mladých pěkných holek budu začátkem září pořádat Jinčí čin, jako alternativu k stále komerčnějšímu tradičnímu festivalu Jičín město pohádky. Dívky budou stále mladé a pěkné holky, protože tohle je a bude chlouba Jičína, tyhle kulturní aktivity aktivních občanů. Asi se zase na ně nikdo z radnice nepřijde podívat (kromě Zuzky), protože pánové se budou věnovat delegacím družebních měst. Jako před deseti léty.

Lodžie bude stále úspěšně fungovat. Budou sem jezdit umělci z celého světa a dělat alternativní kulturu. Spolu s Lodžietýmem budou proslavovat Jičín. Zdravé jádro zůstane, akorát Jirka bude mít míň vlasů a Adam novou čepici. Jirka bude ještě větší perfekcionista, než dosud. Někteří na něj budou naštvaní, ale zase se vrátějí, protože už si zvykli. Protože Jirka s Aničkou to umějí. Adam bude už věhlasný básník, bude mít několik sbírek a nominaci na Literu. Pořád bude vymýšlet nový věci, jako je Poezie na záchodě. ProChor bude někde na Onom světě zametat schody. Teatron bude dostavěn a zdárně fungovat. Budou sem jezdit divadla z celého světa. Jen v Oktogonu bude pořád ta oprýskaná omítka, protože je asi barokní. Protože bez té omítky by Oktogon nebyl Oktogonem A bez Oktogonu by Lodži nebyla Lodžií.

President české republiky se v té době bude jmenovat Roman Primula. Lékař, plukovník, ředitel nemocnice, ministr, pak poradce ministra… . Teď prezident. Nikdy nebyl na vězení, jako před ním někteří prezidenti. Nebudou na něj lidi a organizace podávat žaloby, nebude odsouzen k omluvě a neomluví se, jako jeden prezident před ním. Nebude veřejně dávat najevo svou sebestřednost. Když bude nařízeno nosit roušky, tak si ji vezme. Nebude dělat ostudu České republice.

Možná na Borech, nebo na Mírově bude sedět vězeň s kráce zastřiženými vlasy, ale nikdo už si nebude pamatovat, za co sedí. Ani to nikoho moc nebude zajímat.

Happyend? Na Veselce se bude pořád točit pivo. Jak bude vypadat Jičín a tenhle stát? To fakt dost záleží na nás, občanech.

Bohumír Procházka